Proměněná na zelenou vážku
letím k světlu, stínem pronikám
Prý jim připomínám smažku!
co jim je po tom, jak cestu podnikám
Se zívnutím rána, co rozevřelo ústa
do malé žilky pustím zpěv,
ta sladká píseň probouzí mě zrána,
je to má droga, je to tvůj zjev
Každým dnem víc drogy potřebuju
co ale tobě zbývá, vždyť v kleci smažíš se,
v prázdném bytě se strachem bojuju,
co když se dnes..., co když nevrátíš se?
Onemocněla jsem strachem a stal ses mi drogou
dnes už je to jen matná vzpomínka,
cítím však vinu, podlézá pod prahem,
tenkrát přistřihla jsem ti křidýlka.
Strach nebo láska? oboje tě laská
obaluje ti každý den,
ve mě však tenkrát zvítězila láska
stala jsem se abstinentem.
|
