|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Lezu dokola a spřádám si své pavučiny.
Poté čekám, zda-li se nekdo chytí
S něčí, nebo bez něčí příčiny.
Aby ke konci života přemýšlel nad smyslem bytí.
Lezu dokola a spřádám si své pavučiny.
Pevné jako ocel, přezto křehké jako sněhová vločka.
Je mi jedno, zda se chytneš se své vinny.
Stále v pozoru jsou má malá očka.
Lezu dokola a spřádám si své pavučiny.
Tak pojď blíž, já mám na tebe chuť.
Při pohledu na tebe sbíhají se mi sliny.
Ničeho se neboj, za chvíli budeš studený jako rtuť.
|
|
|