Padající listí, které se zemí se spojí
Se toho jistě bojí
Slunce dvakrát za den tuto možnost má
Ale co Bůh ten tu možnost nemá
Jen pozorovat může, jak zde žijeme
Jen nadávat bez ohlasu smí
Má rád naší zemi i nás jistě také
Jen rád by toho spoustu změnil
Lidé kráčející bez smyslu sem a tam
Jak mrtvé duše v Gogolově díle jsou
Pro nic nežijí a na nic se nezmůžou
Tak proč vlastně Bůh dal je nám?
Každý smysl má, byť maličký
Každý kdo rozum má je důležitý
V mozaice světa nás objímá
Kdo? No ten Nejvyšší
Jen dotknout se nás nemůže i když by velmi chtěl
Jen prorok místo něj pěl
Jeho slova jeho rady
A co z toho?! vždyť polovina světa stejně trpí hlady
Jen nenaříkej človíčku, sám tu nikdy nebudeš
Přítomnost Boží je tu vždy když si jen vzpomeneš
Jen potichu a polohlasem modli se
Pak sám do nebes projdi se
Bůh kruté váhy má
Často na straně pekel jsou
Jenže kdo se divý hloupí je
Ať podívá se na náš svět
Kam dospěje?!!
Bůh neví si již rady
Vše již selhalo
Stromy kácejí se pro blaho
A lidé předávají si
své špatné vady
Jen představ si Bože můj
Jak krásný byl by svět
Kdyby jen ptáci mohli pět
Své písně nevinné
Já poslouchal bych pak
Ony hlasy modlící se k Tobě
A duší bych se modlil též
Jen odpusť mi mé hříchy smělé
Já prorokem tvým jsem a vždy budu
Tak pověz mi, jak spasit mám já je
Plnit tvé prosby chci s radostí
Přál bych si návrat do ráje.
|