Svítání ranní jednou skončí

tma uzavře navždy tvé oči

Srdce přestane býti jak zvon

duše volná jako povětroň

 

Hvězdu potkáš vánoční

něžná, vzrostlá, krásně ční

vkročíš tiše  do příbytku

zanecháš tam tajně třpytku

 

Zlatou pak vsadíš na nebe

studený vítr nezebe

slunce hřeje celou zemi

ve vzpomínkách, lehce je mi