V průsvitném ranním vzdechu

stal ses hrdinou na jednu noc

...

teď ticho mi křičí do tváře

...

snad o slova sis popálil své dlaně

že nemůžeš se mě ani dotknout

...

jen vroubkované zápěstí s žiletkou zoufalství

...

však nové obrazy se zjevují v naději mých zítřků

něžně mi nahrazují tvoji nepřítomnost

...

vášeň nás spálila na dně šálku kávy

ale...

jestli ještě nemáš dopito

můžeš mi otevřít hruď a

obřezat srdce