|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Michal Bärlach
Modrá moudrost
Žil a nikdo mi to neuvěří. Nebyl skryt jako Edvard v kouzelné zahradě plné květů, ani jako Netvor v polorozbořeném zámku. Žil tu s námi a mezi námi, přesto mám pocit, jako bych jej znal jen já…
Řekl tehdy, abych mu podal ten bleděmodrý šátek. Podal jsem mu jediný, který byl přivázán na jeho plotě – byl černý. Sdělil jsem mu s jistým pocitem mladistvého vítězství pravdu. Příjemně se usmál a řekl tehdy doslova : “Mladíku, a nebyl by krásnější bleděmodrý?“ Odzbrojen jeho klidem a bezelstným pohledem pocítil jsem touhu utéct. Běžet někam, kde o mně nebude nikdo vědět. Teď už vím, že jsem toho dne poznal svou první životní prohru...
O pár týdnů později náhle zemřel. Bylo mu osmdesát let. Osud má zřejmě zvláštní smysl pro paradoxy, nechá-li spadnout ze schodů člověka, který přežil dvě světové vojny, hospodářskou krizi a čtyřicet let ponižování v totalitě. Podle jiných byl blázen nebo chcete-li - šílenec, schizofrenik, magor, idiot. (Jak snadné je zaměňovat pojmy) Byl jím? Bůhví. Co ale vím já je, že ten šátek byl tehdy vskutku bleděmodrý. |
|
|