Po třech letech druhá sloka
Do Chorvatska linkáčem
jede holka s punkáčem
ve větru jí vlají vlasy
kousek řízku ukousla si
Do Chorvatska letadlem
míří divnej tandem
jedna čůza, druhá čůza
život je jen velká hrůza
Když tě holka fakuje, piš jí básně
Seš můj pokojíček
kde mi andělíček
láskyplně věští
abych hulil v dešti
Odpolední maneuvry
Vyřiť se ven mezi nestvůry,
nožem jim otvírej lastury
a tý tlustý s lampasem,
vzkaž, ať si najde hodnýho s bypassem.
Taková je v kostce má cesta
pro cigára a na Vyšehrad.
Děsím se toho,
že tohle všechno
bude jednou jen velká utopie.
Lhasa
Mít tak banální život
– jako árijský jedináček z Lidic,
který se s životem nemazlí
a rád se pomazlí.
Mít tak život jako kocourek Nácíček
a být král všech maciček.
Mít tak život jako socka
a dělat všem sígrum ocka.
Chtěl bych se milovat s holkou
z kafilerky v mase
a myslet si, že ležim v Lhase.
Tak já du čamtat k počítači, nad ránem mě seber a nasyp do postele
Není to jen radost a utrpení
Všechno se odehrává mezi tím
Básníci jsou blízké krajiny
Tupost vzdoruje výšinám
Propasti jsou každodenní
a starosti pokrčením rameny
Duše a fusekle
Frdamt celej muj leben,
tupá je moje lebeň,
a to mlčím o tom,
jak se hádala moje duše s tělem.
Když ti dva spolu seděli se děly věci,
uměli si to podat hodně slam,
přísahám, bylo poetry,
černý svetry a lehký petry.
Sám jsem se divil,
ti dva měli kosočtverců plný rysy
a gatě pod postelí ve své něze
povolaly kněze,
aby jim oddal fusekle
a duše jejich useklé.
Úplně jiná píseň pro Eurosong
Na soutěži mladých rockerů v Chocni zvítězila kapela Trouby z Jericha
a její drsný song
Někdy se sám sobě jevím
jako prostředník mezi knedlíkem a zelím
nejsem víc než hrouda masa
natřená červení jak ve válce Masaj
a tupá jsem jak lidi co tam dole na jihu
jen blbě čumí a pomalu chlastaj.
Hu-huhu. Krásná píseň!
Báseň na objednávku Zbyňka H.
Zavolal mi Hůrka v osm večer, abych mu napsal básničku se slovem stonky.
Volal za deset minut, sedí u Ptáčků a testuje holčinu.
Stačí mi vidět tvý krásný zlomky
a lámou se pode mnou stonky
vezmu tě mezi domky
vezmu tě mezi hůrky
roztáhnu ti půlky.
Ozval se za půl hodiny, že holčina vrčela, roztáhla křídla a frčela.
Ohníč
Jsou místa, jež znějí sladce,
chutnají po bohu.
A já vím, že nikdy nedojdu
k terčům jejich návsí.
Stačí však vzdálené zásnění.
Jsou místa, která hlomozí,
hrubým hlasem volají,
usychá v nich hrudný splín.
Tam pospíchám, tam vystoupím,
tiše se schoulím.
Přesně takhle zní Radka Fridricha báseň Ohníč – Hrobce.
Jak si její táta přijel pro věci
Teď je tu konečně zima,
protože se tu nemrdá.
Sypu pod sebe popel,
před oknem stojí opel
nějakého pamrda.
In Memoriam Radima Husáka
Jde poutník cestou ke hvězdám
a nehledá nic víc než klam
tu cestu krátí pustým polem
však víc cest je než hvězd kolem…
Tuhle báseň mám napsanou v sešitě. Nikdy se nedovím, jestli je moje nebo Radimova.
Je 23:03 23.07.07 Bohunka napsala Radim spáchal sebevraždu.
Thoreau mluví s nenapodobitelných půvabem o své sympatii k inteligenci
Dobrou noc
a dobrý den
na stromech jsem
rozvěšen
Bondy 1962
Za čtyřicet let
opustím tento svět
- sek se o pět let
Mistrovský překlad básně Ernesta Dowsona
They are not long, the days of wine and roses:
Out of a misty dream
Our path emerges for a while, then closes
Within a dream.
Dlouho netrvají, dny vína a růží:
Z mlhavého snu
na chvíli naše cesta vynoří se, a mizí
opět ve snu
|