Kostka (Cube) (1997 Kanada)

Ačkoliv jde o film pět let starý, do našich kin se dostal až vloni a je velká škoda, že prošuměl distrubucí velmi v tichosti, bez většího zájmu. Pokud jste ho nestačili za těch pár dnů zaregistrovat, právě teď vychází na videu a DVD a říká si znovu a právem o pozornost.

Kostka je nízkorozpočtový snímek (365 tisíc dolarů), sci-fi s hororovými prvky, psychologická studie fungování vztahů uvnitř skupiny lidí v mezní situaci, v uzavřeném prostoru. Šest zcela nesourodých jedinců se ocitá v jedné z 17577 místností, naprosto identických, 14 krát 14 stop, celkem 26 krát 26 krát 26 místností/kostek, plus jedna navíc. Nevyzpytatelný policista Quentin, od nějž odešla žena i s třemi dětmi, a který se nyní pasuje do role agresivního šéfa celé nucené party, vládní projektant Worth, od začátku silně flegmatický a skeptický, nadaná studentka matematiky Leaven, bezdětná, svobodná, stárnoucí psycholožka Holloway, mentálně zaostalý, leč astronomicky obtížné matematické výpočty levou zadní zvládající mladík Kazan a „specialista“ na útěky z vězení Rennes. Nikdo z nich neví jak a proč se ocitli právě oni bez čehokoliv, jen ve „stejnokrojích“ uvnitř labyrintu. Možným, leč nikoliv jistým vysvětlením se jeví právě jakýsi nedobrovolný experiment, test, jak obstojí…

Každá místnost, každá kostka, má vprostřed každé ze svých šesti stěn čtvercové dveře, vedoucí do vedlejší kostky. Potíž je v tom, že většina kostek funguje coby past, která vniknuvšího vetřelce okamžitě usmrtí, ať už plynem, žíravinou, noži reagujícími na zvuk, eventuelně nespočtem podobných „hračiček“. Cíl skupiny je jasný – dostat se z labyrintu ven, což se po odhalení systému značení kostek, vypovídajícímu jednak o umístění každé z nich v labyrintu a hlavně i o průchodnosti („čistá“) či neprůchodnosti („past“), nezdá zcela nemožné. Za pomoci nadané mladé matematičky, potažmo mentálně zaostalého génia, který sype na požádání z rukávu výsledky sebeobtížnějších kombinačních operací, se skupina pohybuje labyrintem směrem k plášti celého systému a dochází v ní k méně či více vyhrocenému pnutí mezi aktéry. A, jak se na správný horor sluší, skupina se zužuje, jak jeden člen za druhým padá za oběť pastím a vzájemným vztahům…

Přesto se nakonec podaří dorazit na okraj, kde ovšem po otevření „posledních“ dveří nečeká slunce a modrá obloha, ale další nemilé překvapení…

Abychom si rozuměli: Kostka, režírovaná Vincenzem Nadalim, je zatraceně dobrý film, napínavé psychologické sci-fi drama, důkaz, jak lze za málo peněz pořídit "hodně muziky". Za 90 minut se v záběru neobjeví, vyjma sedmi lidí a různě jednobarevně osvětlených interiérů jednotlivých prázdných kostek, nic víc. Doplněno až iindustriální, napjatou a minimalistickou „hudbou“ (Mark Karven). Přesto či právě proto vás Kostka nejspíše spolehlivě zaujme!

Hrají: Maurice Dean Wint/ Nicole de Boer/ Nicky Guadagni/ David Hewett/ Wayne Robson/Andrew Miller/ Julian Richings