Věčné žití se strachem ze zítřků
samota jak kaňka černoty a modlitby které nikdy nevyslyší
zmatený řev co ukrývá se v hlavě, křik co nikdy neutichá
to Ona nutí k nesmyslným činům a pak šeptá
slova tak tichá jak věčnost sama
to Ona ta Druhá
to Ona ne já
zbavit se jí,ani pomyslet
to bych snad zemřít musela a smíření nepřichází
s Ní, ani se mnou
je to jen čekání na konec světa
čekání na Godota
A On?Nepřchází....
ledovými rty když líbá moje srdce
beznaděj a temná prázdnota šíří se jak mor
její myšlenky jsou mé vlastní a v zrcadle její podoba
vkrádá se pomalu a získává nadvládu
nad tím čím jsem snad někdy byla
to Ona ta Druhá
to Ona ne já
A On?Nepřichází....
|