TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Čtvrtek 28.11. René

Všechny rubriky

		Poezie

>		Poezie

> Klasické verše

> Básnické slovo

> Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Pravé poledne
Autor: Sallybill (Stálý) - publikováno 19.1.2009 (15:18:20)

Díváš se na mě a myslíš si cosi.

Přišel čas oběda, myslíš si: co si dám?

Máš teplý ruce, jako já.

Máš tep a navíc boty.

Díváš se na mě, slyšíme venku kosy.

mám navíc deku promiň umírám.

Poznámky k tomuto příspěvku

ariel (Občasný) - 27.1.2009 > 1-2, je to divné tak zvláštně, proto nejdu do 1		Body: 2

		<reagovat

ing. Zleditor (Občasný) - 27.1.2009 > Opravdu je to poněkud obzvláštní. Máš teplý ruce... máš tep. Vypadá to jako návštěva v nemocnici. Jeden, ten obutej, už myslí na obed, co si dá, až vypadne. Oba, i ten pod dekou, zostřeně vnímají, co je venku. Protože uvnitř už je jenom líná tupost; za oknem kosi. Hm.

		<reagovat

	Sallybill (Stálý) - 27.1.2009 > ing. Zleditor> Ano Tys to pochopil - docela. Je to taková ponurá náladovka, ale měl jsem za to, že srozumitelná ná, ná, ná ,ná na na ná ná na na ná héj Džůd...

		<reagovat

	Sallybill (Stálý) - 27.1.2009 > Calendula> Pointu? Máš hlad, to ti nikdo nevezme, ani se toho nevzdáš. Umírám. Seru na tvůj hlad. Klidně bych s tebou měnil, ale ty asi nechceš, viď? Chci jen abys byla semnou, cítila můj strach, ale hlad je nejdál kam se dostaneš. To byla pointa pro Tebe. Neopovažuj se to brát osobně, to bych byl za hulváta.

		<reagovat

Zrušit obrázky Zrušit větvení

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je deset + šest ?

Napsat autorovi (Stálý)