| |  whispermoonlite (Občasný) - 21.11.2009 > LidaStudenovska> víš, co mě, Lído, vždycky zajímalo, jak to bude s tím posledním, co se bude vymaňovat ze samsáry a ono se na něj, to je jedno kdo, prostě někdo, bude muset čekat a nebudou moct skončit vesmír. a jemu, nebo jí, to stále nepůjde, a bude to trvat věčnost a možná ještě dýl, nebudou z toho pak nasraný? na takový sabotéry? a neříkej, že ho touha po lásce, světle a poznání, vymaní sama, protože potom nevím, proč by musel hejbat malíčkem a snažit se vymanit. To by znamenalo, že cokoliv kdo dělá, dělá ve vleku lásky a světla, že jej/ji to vymaňuje ze samsáry, ať chce, nebo nechce. Což by zas mohlo být příjemnou odpovědí na tvůj povzdech. Na nic nečekej, nebo vlastně naopak, na všechno čekej, ono to příjde, jednou budou zavírat vesmír a nebudou se zdržovat s takovými, kterým to nejde. A potom vlastně, cokoliv děláš, resp. neděláš, protože to neděláš ty, ale ta síla, která tě vysvobozuje, vyjde nastejno a nejsi to ty, protože do toho nemůžeš nijak zasáhnout? To by muselo znamenat, že už v tuto chvíli nejsme a je to jen otázkou času, kdy nás nějaká síla s celým vesmírem "uklidí". Pak ovšem není o co se snažit, není nad čím hořekovat, snad jen nad tím, že to té síle trvá, když "my", ač to nejsme my, chceme být někde jinde. No ale co nejde změnit, do čeho nelze zasáhnout - nevím, zda to za to hoře stojí. I když to zas musí vědět ta síla, která nás řídí a vysvobozuje. Závěr je, že tam nikde nevidím sebe ani tebe ani nikoho jiného. když ten koncept domyslím do důsledku, nezbývá v něm místo pro individuální vůli, ani pro ohraničené individuální "já" a každý "můj", nebo "tvůj" počin je projevem síly, která si s námi dělá, co sama chce. - protože kdyby to bylo naopak, zůstane tu pro někoho možnost, rozhodnutí vymaňování se ze samsáry bojkotovat. rozumíš, co chci říct? Buďto se můžeš rozhodnout, nebo to jde jaksi samo a není potřeba se tím trápit.
| |
