marně hledám sebe samu

jen svým pouhým stínem klamu

jen pár osobností roztroušených ve tmě

shrbených mlčících zkroucených ve mně

hledám čím jsem byla

a zjišťuji jak krutě jsem se provinila

teď šeptám si modlitbu modlitbičku na cestu

do země kde mě pojme za svoji nevěstu

pán S

a nepůjdu do nebes

zrodím se za chvíli

v přikrývkách které mi uvili

mí strážní andělé

a bude to neděle

v pravé poledne

na pláni širé kam až oko dohlédne

ale nic nevím jistě

tak vyčkejte až se ozvu zase příště