|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Plot v poušti (3)
1705 se vesele brodil pouští. Svítilo slunce a poušť vypadala, jako by zamrzlo Žluté moře. Poslední známka života, kterou viděl, byl mrtvý sup v písku před dvěma hodinama. 1705 nic nechybělo.
A co voda ? ozval se vyschlý krk.
1705 se zamračil. Neměl rád, když jeho tělo nesouhlasilo z duší. Ale žízeň opravdu měl.
Najednou se před ním v písku vynořil zeleně natřený plot. Chybělo mu několik laťek.
Už blouznim, pomyslel si 1705. Teď se k tomu plotu vydám, jenže on mi bude připadat pořád stejně daleko, ne-li dál a dál.
Ale plot necouval.
1705 k němu došel pomalu došel a opatrně se podíval, co je za ním.
V písku klečela 8002. Plela jahody.
Zvláštní fatamorgána, pousmál se 1705.
" Proč se mi zdáš ? " zeptal se jí.
8002 k němu překvapeně vzhlédla.
" Ale to ty se zdáš mě. Mám z žízně fatamorgánu, na plení jahod je moc horko.."
Hloupost, pomyslel si 1705 a rozplynul se. |
|
|
