Věd Všeděd: Co si to tam furt píšeš Právo?
Pravomil Křivohlavý: Á nic, jen něco do pláce.
Věd Všeděd: Jako něco právnického?
Pravomil Křivohlavý: Ani ne tak plávnickýho, jako jednu methodiku.
Věd Vševěd: Tak nech toho psaní a pojď támhle.
Pravomil Křivohlavý: Kam?
Věd Všeděd: No támhle.
[Věd Všeděd ukazuje na plakát]
TŘI BÍLÉ HLASY VĚDA NEDVĚDA
10.07.2008 v KD Van Drákov, vstupné: dobrovolné.
Věd Všeděd: Tak co ty na to? Máš přece rád kulturu, ne?
Pravomil Křivohlavý: No, kultulu mám lád, to jo.
Čísník: Tak nejprv ale zaplatíme.
Věd Všeděd: Můžu Ti tady nechat sekeru?
Číšník: Nóoo…
Věd Vševěd: No dobře, abys nebyl škodnej, tak Ti tady nechám ještě pilu. Nechceš jít taky s náma na Nedvěda?
Číšník: Néee…
Věd Vševěd: Tak hurá jdem.
[v KD, Pravomil listuje letákem, který vyfasoval u dveří]
TŘI BÍLÉ HLASY VĚDA NEDVĚDA
Divadelní hra o třech dějstvích:
1. hlas Věda Nedvěda
2. hlas Věda Nedvěda
3. hlas Věda Nedvěda
Postavy:
Věd Nedvěd, Děd Nevěd, Věd Neděd, Věd Nicnevěd a sousedovic Malý Mirek
Napsal:
Věd Všeděd
Pravomil Křivohlavý: Věde, to jsi napsal Ty?
Věd Všeděd: Jo, jen takový experiment, ale tady se to docela chytlo.
STRUČNÝ OBSAH:
První dějství:
Věd Nedvěd si od mládí přeje být známým zpěvákem a tak se zeptá sousedovic Malého Mirka, s kterým chodí do školy, jestli neví, co s tím. Mirek si neustále čte knížky a z nich zjistil, že čím je člověk starší, tím je moudřejší. Třeba ten Děd Vševěd. Vůbec dědové toho hodně vědí, dají se s nima chytat ryby. Dědové nechytají ryby, aby měli co jíst, ale protože se to s babičkama prej nedá vydržet. A když se nachytaj ryby, tak se pak jde do hospody a tam se pije pivo. Takže musíme najít nějakého Děda.
V telefonní budce, která dnes nese ten modrý nápis O2 bylo v té době ještě napsáno telefon, stejně jako obchod, kde se prodávalo maso se jmenoval MASO, obchod, kde se prodávalo ovoce a zelenina se jmenoval OVOCE A ZELENINA a obchod, kde se dalo koupit vše, co právě se nedalo koupit v jiných obchodech, tedy pokud to vůbec bylo k dostání se koupilo v obchodě SMÍŠENÉ ZBOŽÍ.
Takže v telefonní budce byl telefonní seznam. V něm najde sousedovic Malý Mirek a Věd Nedvěd další dva Vědy (Věda Neděda a Věda Nicnevěda) a dokonce jednoho Děda, Děda Nevěda.
Sousedovi Malý Mirek: Hurá, to bude on. Tak jdeme za ním.
Věd Všeděd a sousedovi Malý Mirek jdou za Dědem Nevědem, ale ten není doma. Ani Baba Nevěda neví, kde je Děd Nevěd, ale prý snad na rybách nebo v hospodě.
***
Konec prvního dějství.
[Pravomil Křivohlavý odloží program]
Pravomil Křivohlavý: Tak to vypadá dobše. To’s napsal fakt úplně sám?
Věd Všeděd [usměje se]: To napsal život. Trochu mi s tím pomáhal právě Mirek. Dnes už je velkej a bydlí v Praze. Ale ten příběh se opravdu stal.
Pravomil Křivohlavý: Tak to už se těším, až začnou hlát. Na koho se vlastně čeká?
Věd Všeděd: Na Mirka. Má toho moc, ale slíbil, že určitě přijde.
Pravomil Křivohlavý: Bezva, tak já skočím ještě do hospody pro dvě malinovky, jo?
Věd Všeděd: Dobrá. A tu máš dláto a hoblík pro číšníka.
Pravomil Křivohlavý: Bezva, dík, jsem za chvíli zpátky.
Věd Všeděd: Jo. Dávej pozor při přecházení ulice, ať Tě něco nepřejede.
Pravomil Křivohlavý: Nó, dyť jó... |