|
Příjemné jemné letní ovzduší
a lehký chladivý vánek
proplouvá hebkými pasy
a stehny stromů s rozkoší
jako by vše promlouvalo
válo
bylo
svěží řečí
jako nahý ženský spánek
zářivé laguny lesního pobřeží
hebká šíje
v stráni vlání
a každý krok je úžas
omamné propadání
v nádechu pod galaxiemi
visících nad sebou
v indigově modrém vesmíru
ve větvích mých oblíbených borových
stromů
jen jít
a kamkoliv jít
je jít domů.
v nádechu se jak v odrazu
do prostoru skočím
průzračnost hladiny se blíží
zvětšuje
až do vody
rozplynuté svobody
do úsměvného svěživého bezvětří
do vítězství nad jakoukoli zátěží
| 
