 Bajata (Občasný) - 27.5.2008 > Myslím, že trefa. Je to tak. Ale poezie,povídky, jakékoliv umění, nebo vlastně i tvorba, čehokoliv, je osobní. Je to zpověď, výpověď toho kterého. Pro toho druhého, pro druhé. Ano, myslel jsem přitom na ženu, se kterou nemohu být. Na dnešní dobu jistě zvláštní postoj, ale je můj. A je mi jedno, co si myslí doba. Jak jedná. Dávám všanc všem své city, postoje a myšlenky, které vkládám více či méně zdařile mezi řádky slov.
A ty jsi to poznal. Nebo spíše, jediný o tom hovoříš.
Jsem moc rád, a vážím si tě o to víc, že jsi to nezneužil, a nevysmíváš se. A za to moc díky. A že jsi nedal bodíky ? Vůbec nevadí. Nejdůležitější je, že jsi tu byl. Že jsi četl. A za to dík.
| |
