Sedím na balkóně panelového domu

vysvlečený do půl těla,

v tureckém sedu, jako Buddha,

mezi prsty doutník z Havany,

saji jako kojenec z matčina prsu,

nikotin mi proniká do krve,

cítím se povznesený, levituji,

div že nepřepadnu přes zábradlí,

15 minut slasti, doutník dohořívá,

zbývá ho típnout, padá a já s ním

do prachu všedního dne.