TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Sobota 2.11. Památka zesnulých

Všechny rubriky

Poezie

> Poezie

>		Klasické verše

> Básnické slovo

> Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

My
Autor: nieboras.jan (Občasný) - publikováno 21.4.2008 (13:50:23)

annatar (Občasný) - 21.4.2008 > Jako text pro Annu K. dobré, jako báseň? Ani ne. Rytmus i rým si sedí. Vlastně už po přečtení má člověk pocit písňového textu, tak pěkně a nerušeně to plyne. Takže zde problém nebude, i když ono to narušení není někdy vůbec na škodu, ale o tom jinde a jindy a nebo nikdy, že? V čem je tedy problém? Již první sloka: S pohledem upřeným, hlavou skloněnou, kráčí si tichem, dere se ozvěnou. Je plná klišé. Smutek vystihnutý skloněnou hlavou a tichem, ježiš, to se už někde slyšelo. Navíc spojení kráší tichem je samo o sobě omšelé až - až - až. A dále to pokračuje...		Body: 2

		<reagovat

Reagovat na tuto poznámku u příspěvku

Odpověď se také zašle uživateli annatar
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je osm + pět ?

Napsat autorovi (Občasný)