Nebe jenž se zalilo krví mou
a oči jenž zahaleny jsou tmou,
to zase někdo zemřel, zas někdo odešel,
a já jsem pochopil, že jsem k ní cestu nenašel.

Saráh - dívka s plakátů před domem mím,
Saráh - dívka o které den co den sním,
teď zahynula pod rouškou drog - do žil heroin se jí vlil
a já jsem se ďáblu dneska zaslíbil.

Ironie tenhle život,
že chtít můžem třeba celý den, ale nedostanem nic,
i když chceme mnohdy mnohem víc,
ironie tenhle život.

Saráh byla cool,
možná že já byl vůl,
že nechal jsem jí drogy brát
a neřekl jí, že mám jí rád,
ale pozdě bicha honit
a za ruce se vodit.

Hm - už nemám zájem ptát se proč,
vždyť země je jenom velkej kolotoč,
hm - Saráh byla krásná, ale fet se jí líbíl víc,
a tak už jí nemám co říct.

Frázované otázky a frázované odpovědi,
myš mě zase za uchem svědí,
čech je čech a nepochopí mé srdce,
když její smrt jak jed působí prudce,
žádnej čech není člověk co vzal by si ho jiný,
čech je za všechno vinný...

Sarah - kdo drogu ti prodal?

Sarah - kdo ti tu radu dal?

Sarah - kdo byl tvůj kluk?

Sarah - kdo na pohřbu čuměl jak puk?

Live is Life....