2/4
Dvě/4
2/4
Polibek na čelo
Ve vzácných průnicích množin
tě tiše následuji
protože – změna města –
se v noční Praze nevyznám.
Zbývá najít poslední otevřený podnik
a koupit v něm víno,
aby bylo za co přespat
aby bylo co ukázat ve dveřích.
Pak dostat polibek na čelo
a na lístek z koncertu o tom napsat báseň.
Že se tu choulíme,
zatímco na Brno padají první z bílých parašutistů.
. . .
Nechtěná setkání
V tom krátkém pohledu očí
bylo řečeno vše, na co nemáme odvahu.
Jedu domů noční linkou
a vidím tvoji tvář
a ty vidíš moji
a nechceme, aby zmizely.
Myslím, že mi to dáš písemně.
říjen/listopad 2007
|