Blízko staré rozbité octárny

vymlácená okna pláčí

za nářku stavů předválečných textilek

a není lék

na bolest sudetských vyhnanců

čas tanců

ohňů nad Petrovými kameny

drobky a plameny

tak málo z plesnivého chleba

- vyděděncům třeba

Slyším rachot dobytčích vozů

Poražených, co v příkopech kopou hroby

V oparu msty a zloby

Jsme zbloudili, jak voda z tání

V korytě Opavy a Opavice

Je stálé přemílání dějin

A prázdné makovice

Vyvěšují nové propagandy

Bída mé hanby

Kterou skrývám v humanitě

V diskusních webech on-line sítě

Mne znovu svléká

Tak jak čas z fasády modeluje ruiny

Jak řeka pohrává si s nánosy jílu

Rozbitá octárna s rozpitými dojmy

Všechno to skoro nic,co tu  zbylo

Mohl jsem tu starou octárnu znovu obléci

Na moment slyšet

v měšťanských domech zasténání

křičelo milování z pokrčených stehen

a dívčím zpěvem

nesl se výkřik z ukojení

žár cihel při pálení

a cinkot jak zedníci jednu k druhé pokládají

dokud  tvá ňadra tvrdá povstávají

dobývají hladoví tvoje dveře

katr času to dříví zřeže

A okna vybije krupobití

Bolest je žití

Přelítá nad orgasmy

Krev bez plazmy

Ztrouchnivělé trámy

Octárna v sudetech

Dívčí rty pod troskami