|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
Ponožky a jejich použití (vědecké pojednání).
Autor: petr kurka (Občasný) - publikováno 12.3.2002 (00:09:07)
|
|  |
Ponožky a jejich použití
Ponožky jsou část oděvu, kterou si oblékáme mezi bosé nohy a boty. Nošení ponožek vůbec není povinné, je jenom záležitostí módy, případně i rozmarů počasí. Je přece dobře známo, že mladá děvčata (zvaná Kočky) si oblékají svou lehkou sportovní obuv na bosou nohu (tedy naboso) a svými obnaženými kotníky lákají lidské samečky ke kopulaci. Děvčata často zvýrazňují svůj "sexuální potenciál" tím, že nošením šortek ukazují lidským samečkům i svá krásně modelovaná stehna, ve kterémžto případě je následná kopulace situací více než pravděpodobnou. Zde musím, bohužel, čtenáře trochu zklamat: tento vědecký článek není věnován kopulaci, ale výhradně ponožkám a punčochám. Den Socken an sich oder den Strümpfen an sich. Pro ctitele angličtiny to jsou the sox or the hosiery.
Jelikož se jedná o vědecké pojednání, nevyhneme se použití matematiky. Pro zápis jednotlivých entit a vztahů mezi nimi budeme používat programovací jazyk Visual Basic. Sice nic programovat nebudeme, ale právě Visual Basic je velice vhodným nástrojem pro popis objektů, složených z mnoha částí. Při použití Visual Basicu budeme používat následující symboly:
symbol význam symbolu
= (rovnítko) levá a pravá strana rovnice jsou shodné
<> (nerovnost) levá a pravá strana rovnice NEJSOU SHODNÉ
. (tečka) selektor (odděluje vybrané části objektu)
Použití selektoru a Visual Basicu vůbec si předvedeme na několika příkladech:
Pár_ponožek věc, kterou si normálně koupíme v obchodě
Pár_ponožek.barva = červená Pár_ponožek, u něhož jsou obě ponožky červené
Pro zakoupený Pár_ponožek ve většině případů platí následující rovnost:
Pár_ponožek. Levá_ponožka. barva = Pár_ponožek. Pravá_ponožka. barva
Chci tím matematickou formou naznačit, že pokud si kupujeme nové ponožky, jsou obě ponožky stejné barvy. Následující příklad už tak samozřejmý není:
Pár_ponožek. Levá_ponožka = Pár_ponožek. Pravá_ponožka
Obě zakoupené ponožky jsou vždy úplně stejné, takže zmíněná rovnost (pro ponožky) platí. Neplatí však například pro boty:
Pár_bot. Levá_bota <> Pár_bot. Pravá_bota (levá a pravá bota téhož páru nejsou stejné)
Boty se totiž vyrábějí z tvrdšího materiálu než ponožky a proto se levá bota už při výrobě přizpůsobuje anatomické stavbě levé lidské nohy. Obdobně je to s pravou botou. Toužíte-li po názornějším výkladu, zkuste si obout levou botu na pravou nohu a naopak. Bolí to, že ? Boty jsou totiž zpravidla kožené a tvrzená kůže je mnohem méně poddajná, než pletené ponožky. Víme přece, že všechny pletené oděvy jsou poddajné, tedy (lepým) tvarům lidského těla dobře přizpůsobivé. Tím jsme dokázali, že rovnost:
Pár_ponožek. Levá_ponožka = Pár_ponožek. Pravá_ponožka
je u (nových) pletených ponožek vždy pravdivá.
Ponožky se v současné době vyrábějí hromadně na speciálních pletacích strojích pro ponožky. Na pletacím stroji stačí nastavit tloušťku použité příze a velikost ponožek. Nastavíme-li např. velikost ponožek na 42, bude pletací stroj vyrábět ponožky číslo 42 tak dlouho, dokud mu nedojde příze nebo dokud nedáme pletacímu stroji příkaz, aby začal vyrábět ponožky jiné velkosti.
Barvu ponožek na pletacím stroji měnit nemůžeme. Pletací stroj vyrábí ponožky téže barvy, jakou má dodaná příze. Změnu barvy ponožek tedy docílíme zastavením stroje a instalováním cívek s přízí požadované barvy.
Díry v ponožkách a praní ponožek
Nově zakoupená ponožka (lhostejno, zda levá či pravá) má pouze jednu díru - otvor pro vsunutí nohy držitele ponožky. Další díry v ponožkách se již považují za nežádoucí. Kdo by také chtěl, aby mu z ponožky koukal palec, že ? Jenže ponožky se nošením opotřebovávají a proto je nanejvýš záhodno k dírám v ponožkách zaujmout podstatně vědečtější stanovisko. Již staří Římané (aspoň ti, kteří se neobouvali podle římského zvyku naboso) zjistili následující zajímavé skutečnosti:
Přestože se ponožky vždycky vyráběly v párech, díra vznikne pokaždé pouze v jedné z obou ponožek daného páru. Podle Heisenbergových relací neurčitosti (které staří Římané samozřejmě neznali) nelze žádným způsobem předem určit, ve které ponožce díra vznikne. Díry v ponožkách mohou vzniknout následujícími fyzikálními pochody:
1.častým nošením jednoho a téhož páru ponožek.
2.příliš častým praním ponožek.
3.působením myší, kteréžto, coby hlodavci, mohou ponožky prokousat.
K bodu 2 dodávám léty ověřenou pravdu, že díry, neviditelné na nevypraných ponožkách, jsou okamžitě vidět po vyprání a usušení dotyčného páru ponožek. K zamezení zbytečného praní ponožek můžeme použít takzvaný Opírací test:
- aspoň jednu ponožku ze zkoumaného páru opřeme o zeď.
- zůstane-li ponožka v opřeném stavu, je již nutné tento pár ponožek vyprat.
- pokud se "opřená ponožka" vlastní vahou zhroutí na zem, je praní tohoto páru zatím zbytečné, ba co dím, škodlivé pro životnost zkoumaného páru ponožek. Ponožky je možno nosit dál, ale Opírací test musíme čas od času zopakovat, jinak hrozí nebezpečí, že ponožka nám v botě nečekaně praskne, jsouc neschopná ohybu při chůzi držitele ponožky.
Obrana proti dírám v ponožkách
Klasické metody
Nejznámější a nejstarší metodou obrany proti dírám v ponožkách je štupování těchto děr pomocí jehly a nitě. Štupování je slovo prokazatelně německého původu, pocházející z doby před vyhnáním Němců z českého pohraničí. Před rokem 1948 byla u nás i v Německu velká chudoba, jako ostatně po každé válce (válkám zmar !). Díry v ponožkách tenkrát zaštupovávaly jak české, tak i německé hospodyně, protože je přece škoda vyhodit celý pár ponožek kvůli jediné díře !
Ohledně slova "štupování" jsem v česko-německém slovníku (dr. Jan Volný, 2.vydání, Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 1963) našel tento překlad:
zašití punčochy = stopfen (čti štopfn). Minulý čas: ich habe gestopft - jedná se tedy o sloveso, v němčině pravidelné. Z tohoto německého slovesa vznikla "českoneměcká" slovo štupování i další odvezeniny.
Na jedné ponožce se štupování děr provádělo tak dlouho, dokud nebylo zaštupované plochy v souhrnu více než původního materiálu ponožky. Teprve pak se "obnošený pár" ponožek vyhodil a bylo nutné koupit nový pár ponožek. Jak v Čechách, tak i v Německu.
Od roku 1948 však došlo v obou sousedících zemích k podstatnému nárůstu životní úrovně. U nás se to vysvětlovalo ekonomickou nadřazeností socializmu nad kapitalizmem, v Německu zase vrozenou pilností Němců samotných. Určitá smůla (pro českou stranu) je v tom, že takzvaná ekonomická nadřazenost socializmu nad kapitalizmem byl blud, který nám vnutili Rusové a po kterém se svezl Gottwald. Poctivě řečeno, Němci nás za dobu socializmu parádně předběhli. Jenže oni si svou vlast zvelebili vlastní pílí (s jistou pomocí amerického Marshallova plánu, zatímco u nás se uskutečňoval plán maršála Stalina).
Dosti však historie, když hlavním tématem mého příspěvku jsou od začátku ponožky. I když je v Německu asi 2.5-krát vyšší životní úroveň, tak i u nás se zahazuje celý pár ponožek, jakmile se v jedné ponožce objeví první vážná díra. Přitom podle Heisenbergových relací neurčitosti v druhé ponožce téhož páru ještě žádná díra není. Přesto ji však musíme vyhodit, protože každý z nás má dvě nohy, pročež potřebuje dvě nové ponožky, tedy zcela nový pár. Omyl, vážení ! Zcela nový pár ponožek kupujeme především proto, že jsme líní přemýšlet. Pomůžeme si opět matematikou, tedy Visual Basicem, ale pokusím se podat výklad i vlastními slovy, aby porozuměli i čtenáři, kteří Visual Basic ani jiný programovací jazyk neovládají.
Zásadní změnu provedeme již na samém začátku: místo jednoho páru ponožek koupíme aspoň dva páry ponožek stejné velikosti i barvy. Pro matematický důkaz předpokládejme současné zakoupení dvou párů "stejných" ponožek. Pro každý zakoupený pár ponožek samozřejmě platí následující rovnost:
Pár_ponožek. Levá_ponožka = Pár_ponožek. Pravá_ponožka
Čili Levá_ponožka je úplně stejná, jako Pravá_ponožka. Jenže my jsme koupili páry dva a proto navíc platí i následující křížové rovnosti. Zakoupené páry ponožek si označíme čísly 1 a 2.
Pár_ponožek_1. Levá_ponožka = Pár_ponožek_2. Pravá_ponožka
Pár_ponožek_2. Pravá_ponožka = Pár_ponožek_1. Levá_ponožka
Máme tedy čtyři úplně stejné ponožky, i když zpočátku asi budeme dodržovat párování z obchodu. Jelikož se přece jen ponožky občas musejí vyprat, budeme střídavě nosit Pár_ponožek_1 a Pár_ponožek_2. To jsme sice dělali už předtím, ale nyní máme výhodu v tom, že Pár_ponožek_1 a Pár_ponožek_2 mají stejnou velikost a barvu, čímž jsou ponožky v obou párech křížově zaměnitelné. Tuto záměnu bychom nemohli udělat, kdyby každý pár z Pár_ponožek_1 a Pár_ponožek_2 měl například jinou barvu. Nosit na každé noze ponožku jiné barvy je přece jenom poněkud extravagantní...
Co budeme dělat, když se v jedné ponožce nečekaně objeví díra ? Moderní hospodyňky už přece neskáčí pro pírko přes plot ani nejsou ochotné zaštupovávat díry v ponožkách. Díky použité strategii při nákupu ponožek však nemusíme vyhazovat celý pár. Vyhodíme jenom ponožku s dírou a zbylou ponožku z téhož páru si ponecháme jako "náhradní díl" pro druhý pár ponožek. Jakmile se v jedné ponožce z druhého páru objeví díra, vyhodíme ji, avšak nyní máme dvě - sice obnošené, ale ještě stále neděravé a zaručeně stejné ponožky. Jinými slovy, použijeme "náhradní díl" z prvního páru ponožek namísto děravé ponožky z druhého páru. Získáme tak nouzově sestavený pár ponožek, který můžeme nosit, dokud se nosit dá...
Rád bych se stal laureátem Nobelovy ceny za ponožkologii. Bohužel, tuto metodu "náhradních dílů k ponožkám" objevil již před mnoha lety zapomenutý český génius Jára Cimrman, který vydal v roce 1909 vlastním nákladem publikaci: „Postupy nejnovější ve využívání děravých pančúch.“, čímž založil vědeckou ponožkoligii na tehdejším území C. & K. Rakousko-uherské monarchie.
V této době se ještě Nobelovy ceny za ponožkologii neudělovaly a proto věnujme tichou vzpomínku zakladateli moderní české vědy, Járovi (da) Cimrmanovi.
|
|
|
