|
Několik odpadků se povalovalo po zablácených ulicích města a mezi nimi holub, toť vrchol hnusu, se procházel a hledal potravu. Jelo kolem auto, přibíralo na rychlosti a drahé, ubohé zvíře skončilo pod jeho koly s kouskem plesnivé housky v zobáku. Ironie osudu.
Nikdo neplakal, nikdo nelitoval ztráty života, jen někdo poznamenal, někdo kdo šel kolem: "Dobře mu tak, potvoře." Lidskost převážila nad pudy zvířat. Auto jelo dál zanechávajíce za sebou krvavou stopu, to řidič se lekl předmětu na silnici a prudce zabrzdil, čímž ptačího somráka rozmázl v mastný flek. Bylo ticho, padal déšť.
To se stává...
|
|
|
