jednoho rána  sobotního
našel jsem v malým obchůdku
zničenej neodbytnou stíhou
sám sebe jako lahůdku

stál jsem tam mezi regálama
a úsměv měl jsem ve tváři
pobitej jsem byl cenovkama
slevněnej z léta na září

na každým kousku jiná cena
a malej reprák na hrudi
reklamní slogan tiše sténal
aby ke koupi povzbudil

rozhodl jsem se nečekaně
sám sebe domů opatřit
sám sebe mydlit v malý vaně
sám se sebou se pobratřit

jediný, co mi kazí plány
cena za komplet vysoká
je třeba změnit zvyky známý
a začít trochu zdivoka

vzal jsem se rychle do náruče
a utíkal jsem k domovu
nakonec chyběl jenom krůček
když přišly pušky ke slovu

s tou policejní kulkou v zádech
se na chviličku zrychlil čas
ještě naposled jsem se nadech´
a nechal jsem se napospas

tak napište mi v negrologu
nezapomínám že se bát
zeptat se známých patologů
kterej z nás žije a kdo pad?