Ó sluníčko, sluníčko, sluníčko,
zase jsi a vůbec ne maličko
zpoza oblohy vykouklo,
abys nás radostně ponouklo.
Ó radostná záři předjarní,
jež maluje veselou náladu do našich duší.
Ó modři se závoji oblak
řekni nám prosím, řekni kterak,
ach jak se to předčasně přihodí,
že se náhle země a nebe probudí?
Jsme jako děti volající mamince,
ještě ano, ano ještě nás hřeje cosi u srdce...
Ó sluníčko,
aspoň maličko...

Léta Páně 2.2. 2002