|
Moje představa
koule jako plocha
to je jeho obloha
mohou ocenit
blankyt spíš rovnoběžný
neblinkat
cestujícím vyšplouchnuly sedimenty, nato pochopili
současnou anomálii
klid
venku vrávorající harpyje
zvon kondora
služební žebřík církevní
oblaka
jakoby chutě pokosené louky až kopřiv
vtom přímka času
už jsme tam
buďme nazí
řvali, chechtali, skákali
šat létal okny
fúrie se krášlily riflemi
orlové fuseklemi
horní božstva spodním prádélkem
- nejvlivnější zařval:
" leťte s tím tyjátrem do prdele!"
praskly mu trenky
_._
dej Lucifere
ať mohu zničit
to nejsvětější, co svazuje
strukturu sebetrýzně
ctnostnou temnici, kde zakázána nesmyslnost
vymítat Aristotela!
jedině tak ukážeš cestu
neblahoslaveným
vypal vředy jež ohraničují svět
povedu ti ruku | 
