|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Loupajíc slupku banánu vzpomínám, jak to bylo krásné, když ještě umakartoví koně nevěděli, od čeho jsou špinaví. Mám je v paměti, jak sedí a koukají a stříhají nedbale ušima – - za chvíli je totiž čeká nedbalá koupel.
Nevyznám se v nich. S kůží lesknoucí se po arsenu, dostihoví koně...sázejí na dostihy. Tak jdouc…kroutíc hlavou…beru do svých ulepených rukou květy ibišku, abych obarvil náš zelený čaj na červeno – - a to vůbec nevím jak takové květy vypadají.
Z plně automatizovaného semaforu mám teď na výběr jenom ze dvou barev. Velký španělský pomeranč chybí. Přitom nikdo nedokáže nahradit jeho vůni v pokoji, když se loupe, a když je - třeba i týden - v odpadu.
Zatím musím čuchat hnědé podrážky shnilého banánu, abych konečně vynesl koš, a na chodbě…všem do oken vykřikl – „Banán se přece loupe od květu.“
A Cola je lepší než Pepsi…
|
|
|