Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Čtvrtek 28.11.
René
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Mystika, filosofie
 > Mystika, filosofie
 > Filosofie
 > Náboženství
 > Duševno, mystika
 > Literatura, odkazy
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
Svetonazory
Autor: Zefram (Občasný) - publikováno 15.2.2002 (17:20:36)
Uvazite-li pocet svetovych nabozenstvi, sekt atd., ktere existuji, jiste dojdete k uctyhodne sume. Jednim z mnoha takovychto svetonazoru je jeden, ktery si v zapadni spolecnosti ziskal velice dulezite postaveni (ovsem dominantni je zrejme prilis silne slovo), myslim tim samozrejme vedecky svetonazor. Podle jednech si uzurpuje monopol na pravdu, podle druhych upi pod knutou ruznych iracionalnich pover. Otazkou je, zda nejaky svetonazor muze byt lepsi nez jine, zda existuje takove kriterium, podle ktereho by to bylo mozno rozhodnout. A pokud ano, pokud lze takto rozhodnout, je veda neopravnenym monopolem nebo jsou jeji naroky legitimni?
Jakekokoliv podobne rozhodnuti vyzaduje mit pevne vychodisko, bod, o kterem nebude nikdo ze zucastenych pochybovat. Takovymto bodem, jak alespon soudim, je predpoklad logickeho mysleni. Logiku akceptujeme do jiste miry vsichni. Je sice v lidske prirozenosti ji pravidelne obchazet a dopoustet se omylu, presto ji alespon v principu musime vsichni prijmout. Muze vas to poburovat, muzete protestovat, ani na jediny okamzik se ji vsak nezbavite. Je to proste obecny predpoklad a nutna podminka pro jakekoliv mysleni, tudiz ji jen tezko muzete uteci. Akceptovani tohoto faktu je dostatecnym zakladem pro dalsi uvahy. Pokud nesouhlasite, je vase stanovisko v nemale nevyhode. Tvrdi-li napriklad nekdo, ze zakladnim vychodiskem ma byt Buh, pak se myli. Mame Boha a co? Pak musime o Bohu zacit myslet, pak musime prijmout logiku.
To neni karteziansky racionalismus. Nerikam, ze myslim a tedy jsem, ze akt mysleni me nejak vymezuje a zajistuje. Jen tezko vsak muze jakakoliv myslici bytost dojit k zaveru, ze zadna pravidla mysleni neexistuji, nebot tento jeji zaver je sam vysledkem aplikace takovych pravidel. Stejne tak myslici bytost jen tezko muze dojit k zaveru, ze neexistuje, nebot to by taktez odporovalo vubec moznosti k takovemu zaveru dojit. Neni to vsak racionalismus. Ne vsechno pochazi z rozumu, mnohe je empirie atd. Jde pouze o konstatovani nepopiratelne skutecnosti, ze mysleni si vyzaduje pravidla.
Uz jsem mluvil o Bohu, nestaci jako vychodisko. Ovsem nic nebrani tomu, aby byl prijat jako dalsi z nedokazovanych tvrzeni. Jedinou podminkou, kterou lze klast, je konzistence axiomatickeho systemu.
Vezmeme si tedy za jediny predpoklad logiku. Co tedy mame? Predne vime cosi o minulych stavech naseho rozhodovani, zname retez myslenek od A do B. Zname jej dokonale? Zcela jiste nikoliv. To by nase pamet musela disponovat veskerou informaci o minulosti, tedy i o sobe same. Obsahovala by tedy vice, nez obsahovala a muze obsahovat, zrejmy spor. Mame tedy jen jakysi vytah z historie naseho myslenkoveho procesu. Co mame dale? Smyslove informace, naprostou zahadu, nic o nich nevime, proste jsou. Nakolik ovlivnuji nase mysleni, nakolik odrazeji realitu, o tom neni nic znamo.
Matematici jiz vypracovali mnoho netrivialnich vet o tom, jakeho poznani mohou pomoci logiky dosahnout, vychazeji-li z danych predpokladu. Toto vedeni je jiste. Napriklad podle modni Goedelovy vety mohou existovat (a existuji za jistych podminek) takove vety, ze nelze zjistit jejich pravdivostni hodnotu. To je jedno z prvnich omezeni naseho poznani.
Dalsi plyne z povahy empiricke zkusenosti. Na jejim zaklade sice muzeme uspesne usuzovat, jaka je povaha reality, nicmene si temito extrapolacemi nemuzeme byt vubec jisti. Vidite-li napriklad krychli ze spravneho bodu, muze se vam zdat byt ctvercem. Ovsem rozhodne je jiste vice ctvercem nez trojuhlenikem. Poznani tedy muzeme zdokonalovat, nemuzeme jej vsak verifikovat. Cokoliv nam neco rika o realite, nemuze byt jiste, cokoliv jiste nam nemuze rici nic o realite.
Tento moment je zcela urcujici pro vlastnosti axiomatickeho systemu, ktery muzeme prijmout. Prvnim a nutnym predpokladem byla logika. Pak vznikl problem, zda muzeme predpokladat Boha nebo jine entity. Kriteriem zde mela byt konzistence. A nyni je zrejme, ze axiomaticky system, ktery by vyjma logiky obsahoval jeste dodatecna tvrzeni o povaze reality, by nebyl konzistentni, nebot z prvniho prijateho predpokladu, logiky, plyne, ze realite nelze mit jiste vedeni. Co to znamena pro Boha? Pokud si jej predstavujeme jako pouhy princip, nijak jej neprojektujeme do existujiciho sveta, pak nevznika zadny rozpor. V opacnem pripade se dopoustime chyby.
To ma samozrejme drtivy dopad na povahu mnoha svetonazoru. Skritkove, zeleni muzicci z Marsu, bohove nebo Buh, cokoliv, co se projevuje v realnem svete, nemuze byt nezpochybnitelnym axiomem zaroven s logikou. A jelikoz je logika neodstranitelna, je nutno demontovat tyto entity, anebo se smirit s faktem, ze nase mysleni je rozporuplne a tvarit se, ze tomu tak neni. To vsak odporuje uplne vsem nasim predpokladum.
Na druhe strane nic nebrani existenci veci, ktere jsme zminoval, jako pouhych abstraktnich konstrukci. Jako napriklad matematici definovali funkce, integraly a treba tenzory, tak lze udelat totez v pripade Boha. O techto pojmech lze hovorit, lze je zkoumat. Lze uvazovat o tom, ze jimi muzeme vysvetlit realitu, jak to fyzikove cini s pomoci prislusneho matematickeho aparatu. Ovsem jen a jen v tomto ramci.
A nyni k tomu, co jsem nastolil na hned napocatku. Jaky narok ma veda na pravdu? Odpoved je vsechen. Absolutni pravdu o realite nemuzeme ziskat a vse to, co muzeme ziskat, ma status vedeckych teorii, tedy nedokazatelneho, avsak uzitecneho k vysvetleni sveta. Jakekoliv konkurencni systemy si protireci. Na jedne strane chteji absolutni jistotu pro sve entity, na druhe chteji logicke mysleni. To vsak mit nemohou!


Poznámky k tomuto příspěvku
centaur (Občasný) - 16.2.2002 > Předně: na začátku jakobys míchal hrušky s jablkama – náboženským sektám jde o něco úplněj jiného, než moderní vědě. Nejde jim ani tolik o výklad světa, jako o manipulaci s lidmi, o podivuhodnou, originální kosmogonii, o spasení, o věci, které naopak vědu vůbec nezajímají.
Za druhé: celá tvá úvaha je zase protkaná neochvějností logiky a cítím (iracionálně, samozřejmě, nemůžu se teď pořádnbě soustředit, abych hledal chyby), že kdyby si přečetl tuto úvahu profesor formální i neformální logiky, našel by tam chyby.
Za třetí: zbytečně se zabýváš Bohem. V mezích svého axiomatického systému ho nemůžeš nikdy pochopit, nemůžeš o něm mluvit než jako o něčem, co si vyžaduje verifikaci, přemýšlíš (dle logických zásad) dualisticky: buď existuje nebo ne. Podle mne je tato otázka o Bohu naprosto zavádějící.
Za čtvrté: chci aby mi věda pomohla se zoufalstvím, se smyslem mého života, s nešťastnou láskou, se schopností radovat se z maličkostí, se schopností prožívat život. Ještě jsem se od žádné vědy nedočkal rozumné odpovědi. A přitom mne tyto otázky zajímají nejvíce. Co s tím? Poraď.

<reagovat 
Zefram (Občasný) - 16.2.2002 > Vede jde o totoz jako vsem nabozenstvim, vysvetlit svet a urcit misto cloveka v radu. Vseostatni jsou jen dusledky teto snahy.
Uvahy, ktere nejsou protkany neochvejnosti logiky, jsou mozna zajimave, nikoliv vsak jiste. Pokud ta ma obsahuje chyby, pak se soustred a najdi je. To po tobe chci.
Nemuzes o Bohu vynaset vyroky, ktere ho vyrazuji z mezi axiomatickych systemu, protoze i tento tvuj vyrok je v techto mezich.
Mne k tomuto veda pomaha tim, ze ukazuje svet v jeho rozmanitosti a zajimavosti, zaroven vsak i jeho rad a principy, jimiz se ridi. Je to stejne dobry a uspokojujici svetonazor jako vsechny ostatni.
<reagovat 
 j'en ai marre (Občasný) - 16.2.2002 > Zefram> Opravdu myslíšvážně tu poslední větu ve své reakci ("Je to stejne dobry a uspokojujici svetonazor jako vsechny ostatni.")?
Dost mi to koliduje (no, nevim, jestli přímo logicky...) s tím posledním odstavcem tvého textu.

<reagovat 
 Zefram (Občasný) - 19.2.2002 > Bobr> Stejne dobry a uspokojujici ve smyslu otazky, kterou polozil centaur. Ty sam ji za takovou nepovazujes, nebot je pro tebe, jak rikas, pouze technikou, nastrojem, ktery z prirody vymlati uzitecne pravdy. Muj vyrok pak byl vyjadrenim nazoru, ze tomu tak neni a ani nemuze byt.
<reagovat 
j'en ai marre (Občasný) - 19.2.2002 > No, pořád mi to koliduje s tvými plkajícími diskursy. Citoval jsem v reakci na tvou reakci pod mým článkem Bělohradského obraz objektivity jako umlčující moci. Označování za plkající diskursy je ukázka toho, jak se to činí.

<reagovat 
 Zefram (Občasný) - 19.2.2002 > Bobr> Objektivita neni uplne presne tim, co zastavam. Podle meho nazoru ji muzeme dosahnout jen v omezenem ramci vyroku vyvozenych z axiomu, coz pro pripad specialnich ved a jejich vysledku neplati, tu jsou platne intersubjektivne (rozhodne ne subjektivne). Co si vsak mam myslet o Belohradskem, kdyz je schopen rici neco takoveho? Podivej, to, co on kritizuje, je dusledkem (a jedinym duvodem) existence logiky, tedy principu, ktery nam umoznuje odlisovat pravdive a nepravdive. Jeho vyrok si narokuje pravdivost, je tedy sam spjat s umlcujici moci, kterou kritizuje, on sam je umlcujici. Takovy postoj je zrejme nekonzistentni, velice modni, velice rozsireny, velice mylny.
<reagovat 
j'en ai marre (Občasný) - 20.2.2002 > Bělohradský kritzuje objektivitu mj. proto, že důsledně odmýšlí od všech specifik, od všeho lidského.
Jde o to, že věda postupuje tak, že umlčuje ostatní diskursy, které nejdou podle jejích pravidel. Je to to samé jako dělalo náboženství, proti kterému tak protestovala až se stala (naštěstí jen ve své pokleslé, ale rozšířené podobě) stejně opresivním světonázorem, který se ohání pravdou dobytou na základě vlastních pravidel.
S tím souvisí i otázka expertů, jak o ní mluvím mj. v úvaze "Nedejme se expertům!".
Máme v Čechách jeden krásný příklad toho, co objektivní a nezávislí experti dovedou - Temelín.

<reagovat 
 Zefram (Občasný) - 21.2.2002 > Bobr> Utikas mne z lopaty! Belohradsky si narokuje tutez objektivitu jako veda, kterou kritizuje, kdyz rika, ze veda si narokuje objektivitu. To je paradoxnost jeho postoje! Ostatne vice o tom v Nenazorech.
Vypada to, ze asi vubec nesouhlasis s mymi duvody, ktere jsem dodal pro nadrazenost vedy ostatnim svetonazorum. Ovsem proc?
<reagovat 
j'en ai marre (Občasný) - 22.2.2002 > Promiň ale s tou lopatou je to předčasné. Na tuhle pastičku, pokud ovšem budeš schopen vzdát se chutné hostiny, ti nenaletím.
V.B. budu hájit zase článkem V.B...víš, v čem je problém, ty mu podsouváš - a interpretace není tvou silnou stránkou - svůj (vědecký) obraz pravdy. Mrkni opravdu na http://www.multiweb.cz/hawkmoon/krajiny-pravdy.htm

Pochopíš, o co jde.
Momentálně mám dost práce ve škole, tak nemám čas pracovat na vlastních textech, ale tvůj pokus chytit mne do pasti mi dal tolik podnětů, že připravuji článek, který se pokusí obhájit metaforické (tj. uchopení spíše na základě podobnost - eidos než přesného poměru - jeden z výnamů logos).
Dokud se nenaučíš pořádně poruzumět cizímu textu a vyložit jej, budeme mít asi problém v komunikaci.
Takže: Bělohradského "pravda" není to samé jako "tvá pravda" - a proto nech lopatu spát.

Takže smajl - za tu lopatu, docela dobrá METAFORA. (totiř nepůjdu hledat lopatu pod svým zadkem, jako bys šel ty hledat v mozku operatio, pietas a virtus).

Takže než začneš zase škádlit lopatu, podívej se na Bělohradského esej
<reagovat 
čtenář mikopoulos - 8.1.2003 > Článek se sice jmenuje Světonázory, ale o světonázorech něříká vůbec nic. Akorát na začátku se zmiňuješ o vědeckém světonázoru a popisuješ nějaké meze a schopnosti myšlení. Ale já si myslím, že žádný vědecký světonázor prostě neexistuje a existovat nemůže. Říkáš, že je hodně náboženství a sekt, které určitě propagují různé světonázory. Ale mají něco společného s vědou? Myslím tím, jestli vědě a třeba logice odporují. Samozřejmě mohou, to je jejich problém, pak je ten světonázor rozporný. Ale pokud se zeptáš křesťana, budhisty a třeba jihoamerického indiána, kolik je 2+2, vždy ti řekne, že 4. Stejně tak ani jeden z nich určitě nebude odporovat vědeckému tvrzení, že se Země otáčí kolem Slunce. Věda prostě nemá se světonázorem nic společného. Věda konstatuje, co je, ale nikoli co má být. Samozřejmě někdy z toho, co je, vyplývá, co má být. Ale ne stoprocentně, souhrn faktů (vědy) nedeterminuje nutnost či správnost jednání.
<reagovat 
 Zefram (Občasný) - 20.1.2003 > čtenář> Ktera veda rika, co je. Veda devatenacteho stoleti, nase veda, zitrejsi veda? Svetonazor vedy rika, jak se ma poznavat, veda pak je aplikaci teto metody a souhrnem menicich se dosazenych vysledku. Pricemz metodou je zajisteno, aby promeny vysledku mely jistou velice zvlastni formu, aby byly stale vetsimi abstrakcemi, aby predchozi vysledky obsahovaly jako sve specialni pripady. Ja jsem obhajoval tuto metodu a poukazoval na fakt, ze ac ostatni svetonazory v leccems pravdu maji, obsahuji haldu takovych vyroku, ktere pravdive vubec byt nemohou, a to za zadnych okolnosti. Metoda vedy a jeji duraz na kritickou diskusi obsahuje jista eticka kriteria, silna, vagni (to je vsak bezne). Vic nemohu rici, protoze vyjma nechuti vuci mym nazorum uz nepozoruji nic dalsiho, co byste tvrdil.
<reagovat 
 čtenář mikopoulos - 29.1.2003 > Zefram> Není pravda, že mám nechuť vůči vaším názorům. Jenom jsem nesouhlasil s tím, že existuje vědecký světonázor. Ovšem asi chápeme slovo světonázor jinak. Samozřejmě, že to, co odporuje vědě, není pravda. Pokud se rozchází v názorech věda s náboženstvím, pak má v naprosté většině případů pravdu věda. Ale říká věda všechno? Na otázky typu "proč něco existuje" nebo "jaký je smysl všeho" přece věda nepodává odpověď, to ale neznámá, že si tyto otázky nesmíme pokládat. Na takovéto otázky většinou dává odpověď například náboženství. No a slovem světonázor chápu určitý pohled na svět, který se zakládá v odpovědi na tyto otázky.
<reagovat 
Zefram (Občasný) - 10.6.2003 > To je, myslim, ponekud omezenejsi pohled na slovo svetonazor, nez jak jsem jej uzil ja, ale to je konecne jedno. Preci se se mnou nebudete hadat, jestli svetonazor znamena presne to ci ono, ztrata casu.

Veda odpovedi dava dokonce i na otazky, o kterych mluvite. Predem se totiz pta, zda lze ziskat odpovedi. Zaporny vysledek je vsim, co k tomu rika. Smysl vseho a duvod existence, to jsou typicka temata tohoto druhu, temata, ktera porad nekdo ozivuje. Co treba krestana presvedecuje, ze smysl je takovy ci onaky? To nejsou slova, symboly, vubec ne. On EMOCIONALNE protezuje jeden vyklad pred druhym, protoze jeho rodice, anebo kdokoliv jiny, do nej tyhle emoce implantoval a on podle nich ted jedna. Verokuka krestanstvi je halda slov, nic vic. Veda take produkuje slova, v tomhle smyslu o nic mene uspokojujici. Navic maji radu vyhod, protoze obsahuji spousty navodu a formuli, ktere dobre vystihuji chovani sveta. Pro krestana vsak nejsou vysvetlenim, protoze emocionalne k nim nijak netihne. Pokud vsak prijmete za emocionalne uspokojujici dosahnout maximalne verneho obrazu reality, pak je mate radeji svetonazor vedy. Jsou proto ekvivalentni? Ne, protoze krestan si ani nikdy nepolozil otazku, jak lze o realite kolem ziskat nejaka data a nikdy si ani nepolozil otazku, zda jeho otazky maji sve odpovedi. Svetonazor vedy je ten, ktery si tyhle otazky polozil jako prvni a zaridil se podle odpovedi. A odpoved na smysl zivota je takova, ze zadny neni, anebo jen ten, ktery mu dame sami.
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je devět + deset ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter