Jsi
jaro začínající Mou vlastí
záchranné lano nad propastí
venkovní dveře v každé
duši

Jsi dlouhý konvoj nočních cest
a zrnka prachu co v nich ztrácí
jsi topol jenž se zakymácí
když vyšle stíny přes pelest
na slzy které
neosuší

Jsi korunka všech žabích princů
Jsi inkoust který vykrvácí
na bílý papír pro legraci
do účtenek z mých nevěstinců

Jsi kříž jenž hýbe zády v půli
jsi malý nápis deeply truly
že smutný je teď tenhle dům
prázdný až na zdi k sousedům

A vzkazy které kdysi žhnuly
svírají jenom Fui non sum

*****