Kdo co,
Koho z dálky vidí
S kým pramen věčnosti sdílí
Na koho se v prosbě obracet
Perlu skáplou vůní
Lehce se za ním otáčet
Jen neuvidí, jakou cestu a s kým jí sdílí
Vnímání není ledajaký obláček
Tak prostě buďme živy
Živme naše vědomí
Zorejme pole ladná v půdu živnou
Stopa je zůstatkem v ní
…
Kdo jsme z duše my
Bděle nestálí a konzervativní
Z duše zachmuřelí
Na čele orošení
Konečným bádáním v pravdě svého bytí
Hledajíc svůj nastav pij
Co je tím jednoduše živočišným
Co rozhazuje chápání
Nahlížejíc na osobu sběrem dat
Sběrem do úst a na zem ven
Tak znovu a znovu pátrají
Potravou pro přežívání
…
Člověk mlád svým úsudkům
Teprve s vráskou se mění
Možná i když dostává kapku něhy
Poznává na čem to vše stojí
Ale to už bývá vrchol, tedy konec
Do smrti zbývá pár chvil
S většinou v životě smířeni
Čeká duši zmizení
|