|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Zvláštní jak to z nás
Jakoby vyprchá
Ten pocit že k sobě patříme
Jenom se chvilku nevidíme
Bylo to tak krásné
Jak jsi to řekl
Že mám klíč
K zadním branám tvého srdce
A že mi ho
Až svět pomine
Sebereš
A mě to zabolelo
A tys řekl
A dáš mi jiný
Od těch předních
Znělo to jako vůbec ne
Právě zrozené v tvé hlavě
Tolik jsem chtěla ti říct
Jak krásně jsi to řekl
Ale nechala jsem si to pro sebe
Já sobec jsem to v sobě nosila
To že tě vlastně miluju
A nechám si to v sobě dál
Takže se to ani nikdy nedovíš
Protože to ani vědět nechceš
A mě to pak časem omrzí
To v sobě pořád nosit
Protože se tím nevydržím
Donekonečna ukájet
A tak to jednou spolknu
A bude po tobě
|
|
|