Padáš jako déšť v kapkách sytých konců Vlhkost se lísá v jarních vůních Postupně upadám do bezesného večera Chytám déšť do zvonkohry v hlavě Líté ráno a slza vodky ve vlasech
Sleduji rozespalá mračna po ránu
V koutě se choulí nevypitá káva
A diář hovoří neurvalou řečí zmeškaných
Ať si odlétne Bohu na římsu vyšeptalých přání
Skrze dým poznávám sebe v zrcadlení
Bezbarvý večer a slza čaje v očích
Padáš jako písmena mezi čísly
Vlezlý chlad se vtírá pod druhou kůži
Upadám do střízlivosti noci
Jednoho panáka na uvítanou
A výkřik tekutin sklátí klid
Divná noc a slza krve vpíjí se do odpadu
|