Rozprostřel se. Jako podzimem skoro hmatatelně, mlžným ranním sadem v šeru. Snažil se vytvořit síť přehledných vztahů, zřetelných a jasně souvisejících, aby nepropadl. Těžko rozpoznat, co bylo v něm jako svinuté jarní lístky skrývající konečný tvar rozprostření, a co se učil odrazem.
Šel cestou zamyšlených druidů. Ptáci přestávali bt ptáky, ale stávali se řečí duše - šlo o poselství. Držet se směru jejich letu.
Bytosti mají tak rozdílná vnímání. Sebestřednost je ochranou před rozplynutím mezi všemi vnímanými cestami. Ochrana přecitlivělých. Tu tíhu rozprostřených sítí plných křičících ryb by nikdo neunesl. Kdo čeká poselství ...
Možná jde o vnímání času. O význam času ve vnitřním soukolí. Schopnost zastavit čas a z letu ptáka si vzít jen ten jeden určitý bod - výšku. Směr je v minulosti a budoucnosti.
|