Košer pivní pátek /dopis F.K./

Jsem rozmar a jeho čas,

do padesátky dva a ráz,

bohémský staromil,

puntičkářský špás

Je dusno a žlutavé

skupenství hvězd na modravém pozadí

praporem jak vítr na Šumavě kroutí,

praštivě žhne a slunce vysychá. Kdo má

cit a sliny a odpoledne i plnou Pet láhev nadšení,

je hrdina. Tak tedy VIVAT a sláva

ty bublinková Unie…

A pak, takto opěvován, může se na pět minut posadit

na Svatého Václava

na Václavským square a je

za potlesku kolemjdoucích vyfocen

/můžete si ho i pohladit/

a s ním i jeho celá košatá rodina.

Bere to vážně, tenhle šprýmař

a je náležitě hrdý na dodržování pitného

a jiných režimů

/ná puťa, puťa ná!/ a má to skoro zdarma.

Je to psina,

z práce vypuštěn jako z deště pára, co nedopadne

na zem a raději vyklouzne chrličem Svatýho Víta

jako noční letka a jen šeptne

Carpe Diem…

A tak, dnes na šábesní pátek, je asertivní

kreativista v plné obuvi

propuštěn do hlaholu neznámých dam a pivní pěny

a jediný, co je onoho odpoledne v pohodě

a v oukeji je loretánská zvonkohra a asi i

on sám. Stmívá se a pátek zapadá. Dobré popití vám všem!

A pozdravujte magistra Orfeje!

Sice bych ho už asi nepoznal, ale vím, že sem občas zavítá,

že tu někde je,

protože tam venku, venku za okny, se zase, jako obvykle,

něco jen jakoby děje a tak naděje, se už

prapodivně dlouho, pane F.K,

k uzoufání dlouho a pořád jinak, ale vlastně nijak vleče

a ani nemá sílu,

aby pomřela jako poslední…

Je dusno a žlutavé

skupenství hvězd na modravém pozadí

praporem jak vítr na Šumavě kroutí,…