TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Neděle 24.11. Emílie

Všechny rubriky

Mystika, filosofie

> Mystika, filosofie

>		Filosofie

> Náboženství

> Duševno, mystika

> Literatura, odkazy

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Sračky
Autor: čmelák (Občasný) - publikováno 9.1.2002 (00:10:29), v časopise 27.3.2002

	j'en ai marre (Občasný) - 25.5.2002 > Zefram> Hmmm, velmi pěkné! Určitě tě potěší, že „tvůj text byl pro mne přínosný“! Musím se ti Zeframe svěřit s tím, na co už dlouho myslím. Totiž, občas si myslím, že se mi zdáš. Myslel jsem, že vědci tohoto pozitivistického ražení jsou záležitostí 19. stol. Ale to jen tak, trochu esejistiky.----- Líbí se mi tvá víra v to, že tvé pojetí filosofie a vědy je krásně humanistické. Ehm, poněkud mi to kontrastuje s tvými výroky o POTÍRÁNÍ náboženství (co ostatně dělají náb. fundamentalisté a co dělali komunisti posedlí vírou ve vědecký ateismus?) a UPALOVÁNÍ astrologů, konče "pokusil bych se je presvedcit, ze je treba byt kriticky ke vsemu a ke vsem, zabijet nazory, pokud to vubec lze." Jsem ochoten to považovat za nadsázku, ale možná se pletu. Nicméně zůstává mi to při čtení tvých textů v hlavě, těžko se toho zbavuji. Ovšem za skutečný argument považuji: „Nenech se zmást postmodernistickým gulášem a kecy o vyprávění atd. Evropská děla a trhaviny usvědčila zbytek světa s jeho rozmanitými kulturami z omylu, z nedostatečného pochopení objektivní pravdy o realitě“. Dá se říci, že je to pro mne důležitější zpráva než celé QED.----- Tak a teď o co mi jde momentálně asi nejvíce: hájíš tedy oprávněnost a n a d ř a z e n o s t vědecké reality nad vším ostatním. OK, pak si ale uvědom, že hájíš realitu bílého Evropana. Dovolím si tě ocitovat: "Rozmysli si sam, jake mohou byt dusledky zdanlive nevinnych myslenek". Mohu tě tedy pokládat za ontologického monistu. Svět je jeden a basta. A ještě je to zrovna ten, ve který věříš ty. Hmm, dobrý. ALE KDE BEREŠ TU JISTOTU A NUTNOST? Jestli dobře čtu, říkáš nikde. Jediná tvá jistota je, že vše ostatní (dualismus, pluralismus) jsou plky. Je to tak? Jestli ano, co mi brání vycházet z jiného pohledu na svět? Z jiného paradigmatu? Kouzelný je také tvůj před-poklad, východisko, že lidé jednají jako vědci (hypotéza studenta, který udělal/neudělal zkoušku). Kloubouk dolů, kdyby to tak opravdu bylo, pak by sociologové mohli věštit. Ale: pojďme za našim studentem. Tak náš student šel na zkoušku s hypotézou, že stačí naučit se poznámky z přednášek. Tato hypotéza byla falzifikována hned natřikrát - a student byl vyhozen. Večer ho našli mrtvého pod oknem jeho koleje. Sám snad víš, že to není úplná fikce! Mám si tedy studentovu sebevraždu vysvětlovat také jako druh falsifikace? Pokoušel se snad falsifikovat zákon gravitace? Asi ne. Mohu si teď vymyslet tisíc a jeden příběh jak to bylo, ale asi za tím vězely nějaké psychické a sociální okolnosti. Max Weber je bezesporu klasik racionality, organizace atd. Ale sám dobře vědel, že lidé nejednají vždy racionálně. Zajímala ho právě iracionalita. A to ještě iracionalita ve správném pojetí: nepokládal iracionalitu za pouhý nedostatek racionality, ale o tom třeba jindy. Jeho koncept rozumějící (Verstehen) vědy jako komplement k vysvětlující (Erklarung) exaktní vědecké metodě znovuzaložil a dá se říci rehabilitoval sociologii náboženství. Právě díky vědcům jako Comte, kteří se pokoušeli extrapolovat exaktní metody na pole náboženství. A samožřejmě jim z toho vyšlo to, co tobě: kdo jedná náboženesky je idiot, nebo alespoň primitiv, kterého je třeba o s v í t i t osvícenským pojetím vědy a vtlouct mu do hlavy správný vědeckotechnický světonázor. A tím ho p o v ý š i t do stavu lidského. Tolik odvrácena strana monismu, řekl bych.----- Já nepřijímám tvoji sázku na jeden svět a na vizi toho, že ho lze převést na jeden jmenovatel. Nevidím důvod proč si nevsadit jinak, nezvolit jiné paradigma, které je na poli humanitních věd úspěšnější. Nevěřím, že je možno (zejména na poli humanities) „dokazat, ze tomu je tak a nejinak, ze je to nutne, nepochybne a nevyhnutelne, jiste zcela absolutne“. Dokonce bych řekl, že tato víra v jistotu, která v tvém případě znamená vyvolenost, je nebezpečnou genetickou predispozicí moderní vědy….(o tom má úvaha Čeho není nikdy půl).Pochybuji právě o možnosti QED, což ty nečiníš. Bohužel kultura (nebo: symbolické univerzum, neboli svět 3, jak o něm muví Popper) není popsatelné rovnicí. Fyzika může celkem obstojně pracovat s kauzalitou – o takové pevné závislosti se sociálním vědcům může jen zdát. Neveřím v možnost Descartovy Metody, jediné správné metody, která popíše všechno. Jeho práce o Metodě je symptomem jeho doby: velké monoteistické náboženství se ocitlo ve válce, ve válce, ve které bojoval Descartes. Existenciální jistota byla otřesena, bylo třeba najít novou půdu jistoty – ego cogito. To je opravdu (bez nadsázky) skvělý výkon. S tou výhradou, že Descartes byl nedůsledný skeptik: nikdy nepochyboval o použitelnosti more geometrico, geometrické metody. A o té se začlo pochybovat na přelomu 19/20 století. Celý jeho gnoseologický výkon je položen na „nedotknutelnosti“ more geometrico. Je to ten samý problém jako při tvé argumentaci: dobré vývody ze špatného předpokladu….----- Prostě jsem fascinován tvou bohorovností, se kterou označuješ jen jeden z proudů filosofického myšlení za filosofii, jsem fascinován, že nevidíš metafyzické předpoklady vědy, že označuješ studenty filosofie za nemyslící. Děkuji: nechci árijské diskursy.

		<reagovat

Reagovat na tuto poznámku u příspěvku

Odpověď se také zašle uživateli j'en ai marre
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je sedm + šest ?

Napsat autorovi (Občasný) Nepublikovat mimo Totem.cz

Addictive Zone Orbital Defender Game