Kdysi dávno jsem toužila

po čemsi, co již nikdy nemohu mít

kéž bych dneškem nežila

měla navždy svatý klid

kdysi dávno jsem věřila

v naději, jež budoucnost prý nese

s dneškem jsem se smířila

že nepoznám štěstí zase

kdysi dávno, nebylo v mé moci

věřit v lásku, doufat

že osud přinesl mi nejčernější pocit

nechci už světlo poznat

kdysi dávno jsem

zavřená ve skle byla

poničená, spadlá na zem

opuštěná smutná víla