Raimund (Občasný)

Šmarjá; a já, blbec, myslel, že to sanskrt.Už jsem šmátral po slovníku.

U jediné takové básničky od stejného autora lze 5D jenom 1x

šedé (Občasný,Šéfredaktor)

Taková zvuková poetická cvičení se prý beztak liší jazyk od jazyku. Třeba Němec vyplodí úplně jiné výrazy než Brit. Ty máš evidentně arabské předky :o))

Lin Sien Ti (Občasný)

Ale toto není "poetické cvičení" 

Není to tak docela o národnosti - to by znamenalo, že takovouto spontánní píseň ze zvuků, jež se samy objevují, Brit či Němec nenapíše. A to je právě to, co si nemyslím. Právě že to může být cesta, jak se probourat až kamsi v sobě, kde to není o zaujetí nějakého postoje, sledu myšlenek, vědomé volbě pojmenování, poetice atd. Je to spíše o "uvolnění od všeho".

Tvůj názor si cením. Zvláštní. Od jiného člověka mi bylo nedávno v podobné souvislosti řečeno něco o "egytských kořenech". Beru to s rezervou, ale zvláštní mi to přijde.   

Lin Sien Ti (Občasný)

To je zvláštní. Mně připadlo, že platformou je tu naše "podobná" existence.  Mně přijde velmi zábavné, když někdo nechce mít s "možným" pohledem na způsob našeho výskytu na téhle planetě nic společného. Zvlášť když už se o tom vede diskuse na mnoha seriózních setkáních vědců, filosofů, lékařů, psychologů, religionistů ad. A když se otevřeně uvádí silné důvody pro a proti. Je to prostě o otevřenosti a různých náhledech. Přijde mi to, jako by někdo takhle odmítal uznat, že funguje princip příčiny a účinku, že totiž když se mu něco stalo, tak to je jen důsledek předešlé příčiny, kterou je potřeba najít. Jsem rád, že tu "egyptštinu" a "blábolení v "transu" bereš s humorem. Konečně si trošku rozumíme.

Jinak statistika: jde o to, odkud si ji vybíráš a jestli se o to, co ti ji narušuje odjinud zajímáš. "Irelevantní obecný soud" - no to pak tedy ano.  Jinak nehovořím o experimentech jazykovědných, ale o hypnotické regresi v hlubinné psychologii a jejích záznamech četných případů a za účasti vědeckých kapacit a veřejných sdělovacích prostředků.

Ne, nechci tvrdit, že se nechávám hypnotizovat a mluvím pak bábelsky , nemám takové experimenty nějak zapotřebí. Jen uvádím jisté věci do úvahy a mluvím o tom, co jsem četl. Tedy přímo na sobě jsem regresi ve stavu hypnózy nezažil. Jen bych rád zdůraznil, že je rozdíl mezi "šarlatánstvím" a "experimentem v rovině hlubinné psychologie", byť to mnozí mají za totéž.  Což ostatně vytýkali Freudovi, Jungovi ad. průkopníkům. Mnoho lidí se totiž náhledu do svých hlubin a základů velmi obává.     

Lin Sien Ti (Občasný)

No, dobře. Ale ono to s ateismem a "věřením" sice snad takto jde, ale jsou přece duchovní i neduchovní přístupy, které jdou především cestou vlastní prožité zkušeností onoho "za", zažitého na vlastní kůži. A tam to pak těžko vyvracet. Ovšem to, že to někdo prožije, je těžko tlumočitelné tomu, kdo do takové zkušenosti (ať už z jakýchkoliv důvodů) nevstoupil, neprožil ji. A tady možná platí, že je na to třeba určité "osobnostní" schopnosti a vyzrálosti (rozhodně ne hlavně intelektuální). Pokud se nepletu "prožitá zkušenost" je snad jistý druh obtížně zpochybnitelného "projevení", kterým se většina z nás řídí a orientuje. Zatímco "intelektuální náhledy" můžu střídat jak ponožky, těžko vyhodím zkušenost "pocítění sladkosti cukru". Když bych chtěl o takové zkušenosti změnit názor, dělo by se to rozumovou spekulací, ale zážitek chuti by zůstal stejný. Něco by tu tudíž skřípalo. 

Zajímavé je to s uvěznením v bludu. Když totiž připustíme, že je tu kdykoliv a z tisíce stran možnost, aby člověk vězel v omylu a bludu, pak není důvod vyjmout z toho i bludy zdánlivě "rozumových argumentů", neboť ty jsou přece čistě konceptuální mozaiky, kde se skoro vždy děje nějaká spekulativní a hypotetická rošáda.

Jinak moc díky za ten mnohovrstevnatý pohled, budu o napsaném přemýšlet.    

Lin Sien Ti (Občasný)

V případě takového pohledu nevidím důvod, proč "věřit" více některým konstruktům mysli "racionálně sešroubovaným" než "zkušenosti prožívané" ve vědomí, která mě v kombinaci s myslí poučuje. Vždyť mockrát za den člověk zjistí, jak ho myšlenky dovádí do naprosto vykonstruovaných rovin představ, divně náladou podmíněných (zdánlivě rozumových) nasměrování, závěrů atd.

No, k té příhodě: Kdyby Sung z toho, že se něco "před ním odehrálo" nekonstruoval rozumem, že se to asi stane opět (viditelně asi neznal důvod, že by tu byla nějaká zákonitost nebo periodicita tohoto jevu) a regoval nani prostě jen jako na přítomně projevenou událost, jako na zkušenost mezi jinými, nebyl možná lapen do připoutanosti k tomu, že se něco takového zase odehraje. Zkrátka jasně: nechápal důvod toho, co se stalo a ještě ke všemu z pouhé zkušenosti, jež nebyla nijak a nikde zakotvena vyvodil, že se něco zopakuje. Neznalost příčin, vyvolává neznalost v důsledcích.

Prožiju-li něco ve stavu transu, má to povahu příslušnou toho stavu. Prožiju-li něco ve snu, má to povahu snovou. A pak ještě jsou i tací, co chápou, že i běžný živiot, jenž se zdá tak "hmatatelně reálný" se svým způsobem od snění zase až tak neliší.

Otázka je, co bereš za běžné funkce. O stavu spánku sice víme ledacos, ale např. o zásadní roli vztahu vědomí - nevědomí zase až tak moc ne. Nemluvě o tom, že právě prastaré přístupy např. u Indů, Tibeťanů, indiánských kmenů aj. nám ukazují, jak málo chápeme např. roli bdělých snů, kde můžeme své sny řídit a další roviny. Kdeže je pak tady vědecké odhalování.   

Lin Sien Ti (Občasný)

Dobrá.

K tomu rolníkovi: Pokud nic nesvědčí, že jsem v nějakém zřetězení, které se bude děj opakovat - nevidím souvislost, neměl bychom konstruovat žádné vyplývání do budoucna. Buď zajíce vzít, nebo ne a tečka. Zkusit vidět příčinu. nevidím-li ji, měl bych to nechat být. Když se to pak (třeba) opravdu přihodí podruhé, bude tu možná něco k porovnání. Ale pokud bych chtěl být lovcem (a tohle "čekání na podruhé" už je jistým způsobem lov) musel bych znát, jak to se zajíci je, jejich móresy. O se chtěl stát z pasivního účastníka lovcem, aniž znal principy a souvislost. 

Jinak znalost příčin se opravdu bere pozorováním a vyhodnocením. Ale pro mne je prostě výraz "chápání" něco mnohem širšího, než jak se s tím výrazem občas setkávám v posuzování intelektuálním. Chápu i "lidsky", srdcem, intuitivně. Můžeš někdy prostě hodně do hloubky nahlédnout, jak se věci mají a je to přitom na míle daleko od  nějakého intelektuálního rozumování. Kdyby se to bralo lidově, tak klidně "selský rozum", ale ten se podle mě ponejvíce spojuje s jistou pragmatičností, trčí z něj jasná účelovost a slouží hlavně pro praktické použití. Tady je to víc o intuici, mnoha úhlech pohledu doplněného o prožitky, vcítění se atd. Ale jak tak tady o tom mluvím, cítím jak se něco základního ve mně vzpírá a tuhne nad takovou pošetilostí tohle jmenovat. 

Snad proto máme poezii.