Dokonalé vzplynutí outsiderů v jarních kůžích
nastalo ticho otevřených petláhví
uhlovarné bobky zapomněly na ostnaté růže
voní jen o přestávkách;v pauzách se bojejí iluminátů
to je poslední rarach oloupaná grešle v dusném podnebí
jedinečné sklouzávání do kýčovité barvotiskovosti
prázdné myšlenky na zbité louce pod štěstím se stíhají v jednom bodě
odpovědi maskují ožralost bytí
cokoliv jen ten odporný mrak sahající do klouzajících forem nás trká
asi je nemocný svou náruživostí
je to dnešní včerejšek co napovídá nám tolik blafů o toku dějin
těch zpráskaných psů v logice
v zákulisí městských bloků mátoží se lid a ztlouká si přísné punktace
je to opis potěžkání
rys nebeského zoufání i pískání olověných děsů
to jest to jest to jest to jest
seč i generálka lidstva
má své vyhlídky jasné
jen co zbyde z ní
tak to nám urve cit
a s rozumem skončíme na pekelných paloučcích