Zase táhneme další den na
provázku jako kačera
Jako malého bubeníčka který bubnuje
do kroku našich tamilských tygrů

Holohlavý pán na chodníku mi šeptá:
"Velikých témat je čím dál tím méně Víte to?"
"Ale jděte" povídám...
"To největší téma je Každodennost"
"Tak třeba slunce" (Už vidím ten jeho dlouhý nos...)
"Tak třeba slunce Jak pěkně nám za tu dobu
zežloutlo" (Ale ON by řekl ŽLUKLO)
"A co takový vesmír" (jako téma
POETICKÉ RUINY řekne   A v tom je celý ON)
"Jenomže pane Já se na něj dívám
Já ho pozoruji
Řeknete: To už dávno někde stojí
To už dávno někdo sestrojil  Prosím
pane  Prosím
Jenomže s poézií je to jako s klikou
Je tatáž na všech dveřích   Co za nimi Povídám"
"Co za nimi?" kroutí holohlavou...

Pak popadneme provázek a jdeme dál
A táhneme malého kačera
nebo malého bubeníčka

Jak kdo.....