Lodní šrouby povoleny zůstaly v hebkém srdnatém křoví
někdo rozebral součástky a vytvořil novou syntézu
kdosi od hejna muších sebevrahů
věří v osud světové krize
zubí se na nás opožděná v rakvi
mrzutá rdousená unavená sebevědomým žhářstvím
ta nebeská nit jako ze cti utržená
někoho z nás by odnesla do sféry kapalnosti
vymáchala a přetvořila v jinačí formu
avšak až na zem po ránu mířící
tektonické chandraroidní vlasy
ty principy jen tak nedohoní v mladosti
neboť tempo stálosti
jest ošacené virem měst a děr
všech klubíček v ponorné kajutě
a retribuční klasika ve dnech usmažená
mrhá svou energii do attického spřežění
volů a jiných somatických nesmyslů
tak průměr ničeho nedoslýchává se
otročí píská podpírá se obranou
toť floutkovství mistrovských promluv