Sklenice se rozevřela.

  Až do sedmé hodiny bylo znát, že mýdlo bude zpívat.

  Jakási mechanická erose obrobené plochy, zívla rodnou matku do 

  sklenice. 

  S plodem lehce podrážděným, vřískala do skleněných hran. 

  Na nohou kostěné brusle, které jí znemožňovaly veškerý pohyb.

  Již bylo třeba rodit.

 

  V tom však do sklenice spadlo oplodněné mýdlo v šestém měsíci.

  Nebe se rozevřelo

  A hodinový strojek vytryskl pružinu naléhavosti

  do pevné stěny skla.                             

  Vytvořila se stigmata jako při jistém horotvorném procesu a zde přišla

  chvíle, kdy kostěná 

  brusle roztříštila sklo, které se ihned rozplakalo.

  Hned poté proběhl ceremoniální porod.

  Ve vaně se zapálily svíce a Wagnerova hudba zněla jako ze sklenice.

  Rodilo se naléhavě.

  Plod je zdravý, matka porodila čas, který přijde.

  A mýdlo se samou radostí mohlo ve vaně uklouzat.