celej on (Občasný) - 16.3.2006 > Tak si nejsem jistý, jestli se dá povídka, vystavět na jednom "šokujícím odhalení". Přiznám se, že na začátku (tím myslím tak první zmínku o něm) jsem se fakt modlil, aby to zase nebyl nějaký příběh a holčičím snu. Ovšem rychle jsem začal tušit, že v tom bude ten "šokující konec".
"Váhavě jsem k němu přistoupila a sedla jsem si na bobek vedle něj." - zato bobek jsem málem nevydýchal. Nastinuješ obraz ponurého nehostiného světa já se snažím příjmout tu hru na melodrama a náhle BOBEK! Pak už jsem to nemohl brát vážně...
"Své nástroje již měli..." celý tenhle odstavec nechápu. Metači hmm...asi...a večer hmm...sem myslel, že chodí jen brzo ráno (jindy je nevídám).
Pozdě večer, kdy už se maminky bojí o své děti (o hlavní postavu) a jiné si to pádí vesele na kroužek...
Myslím, že to neni děs a hrůza pokud tě baví psát:...piš, piš, čti čti, najdi si svůj styl (během čtení)