Dnes večer provedu úklid v mé duši.
Tyhlety "rajóny" mé duši sluší.
Je třeba s hnilobou narychlo skoncovat,
už nechci s hnusem tím zas dneska nocovat!

Uklidím pořádně, rázně a hbitě,
vymetu všechny pavoučí sítě.
Do nich jsem vmotaná s úspěchem celá,
pak dýchat nemohu tak, jak bych chtěla.

Oči se usmějí, pozvednu hlavu,
teď stále jenom v průseru plavu.
Kopnu si panáka, zabafám cigáro,
je to přec nemožné, aby to nehrálo.

Možná trocha poezie
krev mi do žil zase vlije.
Mrknu na hezkého chlapa -
obejme mne jeho tlapa!

Do jara rozkvetu zase jak kvítek -
dneska už nekecám, zas zítra zbytek...