Pozdě na lásku

Když milovala, on nenáviděl.

Když mluvila, on neposlouchal.

Když prosila, on si nevšímal.

Když plakala, on se smál.

Pak řekla "ano" jinému

a on se zamiloval.

Večer...

Dívka sedí nad plamenem.

Zlatý okov v prst navlečen

bodá u srdce

a pálí v pomněnkových očích.

Horké tváře ozářené světlem

hladí slzy

a do ticha sahají steny.

Vše, co bolí

a vejde se do ženy

chce vyplakat v kapkách soli,

jež chutnají po hořkých mandlích.

Po dlouhé hodiny

oheň snášel hořkou sůl,

až ztratil sílu

a za bolestného sykotu

rozplynul se ve vzduchu.

Zhasnul. Zemřel.

A z kolébky za matkou

ozval se dětský křik...