|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
|
Vítej
(do řeči si skáčou často, často se ale taky v půlce věty zarejou do ticha, mluví nahlas, spíš křičí)
– ... podivej, nejsem už zvědavá na tvoje kecy – bil si mi, mlčim –
– Co meleš, ty? Zasraná dylino, kdo by ti nenatáh – plesnivý nádobí, věci rozsraný po celym bytě –
– Hej, neplivej na lino, jestli si namlouváš, že sem tvuj majetek, otrok – Nebudu po tobě umejvat tvou špínu, ta je jen tvoje.
– Ty, neřikej! Slovo a zabiju! – – – Poď, rok ve krimu udělá z člověka... trošku si zajebem, pořád tě miluju.
– Zamrdat? Jebačku? Hele, hele ho, jak se nám proměnil! Nedám ti, nedržim! Protože kde si byl? Kde si byl ten večer? Celej večer sem volala, ležela a krvi kaluže a náš syn – – – na svět přišel už odejitej.Tak kde si kurva byl?
–
– Vítej.
|
|
|
