|
|
|
Jak je to? Autor: romann (Občasný) - publikováno 11.7.2001 (10:26:10), v časopise 11.7.2001
|
| |
Včera jsem se začetl do knihy dr.Bruntona Pokročilá kontemplace. Opět jsem si uvědomil, že všichni autoři počínajíc Budhou popsali božské podobně – jako klid, mír, prázdno, nic se tam neděje. Znám mnoho lidí, jež v mystické meditaci zažili božské. Někteří popsali své zážitky na www.ayahuasca.cz Z nich naopak vyplývá, že v božském se toho děje hodně. Poznali Jeho božskou Hru. Není Tam prázdno, ale plnost Tvorby. Stále hledá Nové a Nové vyjádření Sebe, Své Dokonalosti. Je to logické, vždyť On nás stvořil a stále tvoří! Vše je Jeho dílem, takže v klidu být ani nemůže, Stvoření je dynamické. Je tu tedy zřejmý rozpor, není však jediný. Ono je vůbec těžké popsat božské lidskými slovy, ani se to bez zkreslení nedá, proto to Bůh v přikázání zakázal. Pokud bych to měl popsat, řekl bych, že víří v archetypech (symbolech), které mají fraktální (tj. nekonečně složitou) vnitřní strukturu. Je to Nekonečno v Nekonečnu spojené se Vším ostatním v kruzích archetypů vyplňujících kouli. Má to, o čem ta kniha vůbec nepíše, tj. absolutní Vševědoucnost a Všemohoucnost a tu také stále projevuje, vždyť je tak snadné s Ním hovořit!
Budha říkal, že v nirváně není utrpení. To není pravda už tím, že utrpení je jeden ze základních archetypů a podle principu podobnosti (jak dole tak i Nahoře) ho znát musí. Existují přece nadnirvanické úrovně a je jich hodně. Nirvána tedy není koncem vývoje, i Ona se musí učit a postupovat a to přináší utrpení jako každé učení. Musí nás také vnímat a to také bolí. Vždyť v bibli se popisuje dosti podrobně, jak JHWH působil na židovský národ přes proroky. Vůbec z toho nevyplývá, že by byl nečinný, nebo netrpěl. I Bůh Otec v Novém zákoně trpěl, když ukřižovali Krista, to byl důvod tmy a zemětřesení.
Chybou je i názor, že v Bohu a nirváně mizí individualita. Není to tak úplně pravda. Individualita není ego. Tu nám dalo Absolutno při našem stvoření jako kombinaci kořenových archetypů a s tou se vrátíme až Tam. Božské může ovšem přepnout své vnímání tak, že se Vše změní a Vše je Jinak. Není také Bůh a my, ale existuje obrovské množství mezistupňů, jež budeme postupně procházet. Bůh také není jeden, ale je Jich nekonečně a každý jiný. On Tvoří, ale Sám je Tvořen Absolutnem, podstatou Všeho.
Kniha také nepopisují základní věc – že meditace není nic jiného než rozšířené vědomí, zkomprimovaným životem, jež slouží pro transformací obrovského množství částí (vlastně osob v nás) pěkně postupně po schodech Nahoru.
Dr.Brunton také chybně kritizuje Ginsberga a ostatní za jejich pokusy s marihuanou, i když píše, že prožili věčnost. Pozastavuje se, že to na ně nemělo trvale kladný vliv. Přitom je známé, že mystika je na počátku charakteristická zhoršením téměř všech problémů, které se dařilo téměř věčně potlačovat. Nelze přece očekávat, že po jedné meditaci jsme trvale osvíceni. Stále však opakuje nepřesvědčivé tvrzení o dlouhé a krátké stezce, kterou si můžeme zvolit. Božské přece vede proces podle našich možností, ne my! Z čtení mystických knih tak vzniká zcela mylný dojem, že božské je pasivní i k člověku a je téměř náhoda, že se prožitek opravdu dostaví. Ono však není pasivní vůbec, naopak, skrytě nás postrkuje a pomáhá a lze se s Ním dohodnout na návštěvě božského světa.
Kniha také popisuje mystiku nesprávně jako selanku. Ona je však dosti bolavá. Bolí nejen očista v temné noci duše, ale i ohromení poznáním božského, jež je tak jiné než náš svět! Kvakeři se také nazývají podle toho, jak s jejich myšlením božské otřásalo. Rovněž i transformační procesy a žití současně v božském a lidském. Ego se také nevzdává svého postavení snadno, na to ho známe dobře. Ani to není vše, ale dostáváme se do ezoteriky, která by se opravdu neměla říkat každému.
Říkám to hlavně proto, že to bolí, když pak v meditaci vidíte, že je Vše Jinak. Chápu ovšem důvody, jež k tomu vedly, v obecné škole nám také nic neříkali o kvantové mechanice i relativitě. Myslím, že pomalu nastává čas, aby o tom začalo mluvit, vždyť Minařík a dr.Tomáš se ženou jistě nejsou konečnými autoritami. I ve vědě jde vývoj cestou zpochybňování starého a hledání nového a je to tak správně. Navíc bible mnoho věcí vlastně říká správně a i hinduističtí bohové leccos napovídají.
|
|
|