Barča a Kidal cosi zapletli …
I. II.
sednu koukám -- potom hlavu pod peřinu proto
chci vstát ale nejde to aby nebylo slyšet
báseň mě vcucla nahoře klepou řízky --
na stanici kterou bez pozvání
do klícky přišli
právě posloucháte --
Do uší mi buší
Nemám slov desky
do uší mi buší a železo
třesky a železo krevní Klid -- ustala návštěva
desky .... milosrdný konec
vrací paměť ....
Za chvíli
Snad to bylo náměstí --
spadnou půltóny --
Kdo tam jámu kopá bylo tam lehko
jinému?
Tak ani tak -- --
vyřeším to až se rozední
Včerejší zážitky a
žádný tanec
už nechci --
leda za rohem kus
něčeho vratkého
