Žízní

Žízní mezi kapkami slziček
vytlačených zpod víček
jak kyselá št´áva zralých citrusů
skvrny na čistotě ubrusů

Nebo jen nezralá slova sladkých mámení?

Však jednou rozkrojíš dužinu
ochutnáš zakázané ovoce
zaslechneš ráje vábení a volání
a své trpké emoce
svážeš v uzlinu
která nemocí touhy se ohání

Nebo jen opravdová horečka stihne tvé tělo?


Ta chut´ tvé smysly ovine
- naplní tebe
A džbán tvou volnost pomine
- uzavře tě v sebe

To ONA má pletky s d´áblem, ta prokletá!

Až tvému jazyku zachutnají
její sladké rty obtěžkané touhou
bude žíznit po kříšt´álové vodě
skrytá v tobě nocí dlouhou

Nebo jen vyčká než přijde déšt´?