Bylo jí hodně přes třicet, byla rozvedená a dlouho sama. Seznámila se s ním v nějaké hospůdce. Byl mladý a dobře stavěný, slovo dalo slovo a ocitla se v jeho bytě. V  bytě dvacetiletého kluka, který evidentně nic neřešil, ani úklid, ani prádlo, ani život sám.

Na otázku co bude pít, odpověděla, že kafe. Kafe prý není, ať si tedy dá čaj. Čaj byl, ale nebylo ho čím zamíchat. Lžičky prostě nebyly. Tedy byly, ale nebyly k nalezení. Krčily se někde pod horou špinavého nádobí, které se válelo naprosto všude, i na zemi. Odněkud přinesl duralovou polévkovou lžíci a zapíchl ji do sklenice s čajem. Pak jí nabídl bonboniéru. Byl v ní jeden bonbón zabalený v pozlátku. Snědla ho.Odkvačila s papírkem ke koši. Tam kam lidi normálně házejí odpadky, tam teď bylo špinavé prádlo. Něco malého, chlupatého se jí otřelo o nohu. Vykřikla.

„Co to je?“

„To je pes“, odvětil.

„Jak se jmenuje?“

„Vokurka.“

„Proč Vokurka?“

„Podle naší kapely.“

„Zahraju ti na kytaru, chceš?“

V mžiku byl ve slipech a odněkud vylovil kytaru. A spustil, pěkně zostra. Mlátil do kytary jak šílený:

včera jsem si ho honil

a dneska už nebudu

našel jsem si obludu

je to hodná holka je

polyká mi spe-mi-e

yeah!

„To skládám sám“, špitnul skromně, když dohrál. Začalo se stmívat. Hučelo jí v uších. Přisedl k ní a než se nadechla, byla svlečená. Než se nadechla podruhé, klečela na kolenou a měla ho v puse. Chvíli byla na zádech, pak zas na břiše. Pak bylo po všem. Najednou vstal a prudce rozsvítil. Jedním vypínačem ovládal všechna světla v pokoji. A že jich tam bylo. Všude lampičky různé velikosti, všechny namířené ke gauči. Stála tam nahá a snažila se zakrýt co se dalo. Pud sebezáchovy.

„Jsi krásná.“

„Zhasni!"

„Chci tě ještě vidět.“

„Já teda ne!“

Vypadla z  bytu jak cukrář. Našel si ji. Nějak mezi řečí prohodila kde přibližně bydlí. Zazvonil. Přišla otevřít rozcuchaná a v kalhotkách. Měl kulicha naraženého na stranu a pusu od ucha k uchu. Byla v šoku. Potřebuje prý půjčit žehličku. Řekla, že má dvě. Hnal se dovnitř. Po chvilce dohadování vyšlo najevo, že jde o součástku do televize.

Vyndali tedy součástku z televize. Sundal si kulicha a jestli by si nemohl umýt u ní hlavu. Došel mu prý šampón. Přinesla mu ručník.

Vyšel ven koupelny. Jen ve slipech a sháněl se po kytaře. Tu neměla. Řekl, že jí tedy zazpívá. Vzal do ruky imaginární kytaru a spustil:

včera jsem si ho honil

a dneska už nebudu

našel jsem si obludu

je to hodná holka je

polyká mi spe-mi-e

yeah!

Přisedl k ní. Věděla co bude následovat. Byl mladý a dobře stavěný. A jí blesklo hlavou, že by si také možná měla pořídit nějaké ty lampičky.