|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Nemůžeš spát Divocí psi vyběhli z vrat dokořán Měls jiný šat a teď ho převlékáš Slepě bloudíš po chodbách vysoké věže na pobřeží Tam ten hrdý slepec žije Ten slepec, co je sám Jsi můj bratr v temnotách Bolíš mě Dva světy se prolínají černý a stříbrný džungle a měsíční pobřeží divoké oči ve větvích poznávám tvé stříbrné vlasy patřící Sirénám oběma světy probíhám světy dvou zrcadel průchody padání světelné bytosti - stříbrná volání ta měsíční smršť vzala ti dech odnesla na druhý břeh který vrací ti zrak Jako bezhlesý drak Jsi můj bratr v temnotách Tady už mluvíme beze slov protnuti jediným šípem letícím skrze tisíce let Tady je odpověď Tady je otisk našich měnících se těl když vodopád kameněl a kámen proudit směl a tváře byly všech tváří rej Tady jsme stíny ze světel vržené zpět až na práh až za slovo "svět" až na práh bosých chodidel až na práh dobra a všech temných zel Tady už není otázek tady už není stěn Tudy se prolíná slepý muž s divýma očima hrdost zavřená do věže s divokou zvěří rvoucí sluneční otěže Tady jsme obsahy zbytečných váz tady si lámeme vaz znovu každých tisíc let zbytečně hledajíce odpověď v branách Tróje zpleněné a svět je v nás a proudí námi ven jsme jen brány z tak křehkých těl ... Všechno ses dozvěděl v jediném záblesku který se rozpíná jak vesmírná mrazivá věčnosti peřina Jsi můj něžný prokřehlý bratr v temnotách ...
|
|
|